Rostlinolékařský portál

Přednostně pšenice, méně ječmen a žito, plevelné trávy (pýr, psárka).

Imaga jsou 2–3 mm velcí komárci, zbarvení od citrónově žluté po tmavě žlutou. Samice s dlouhým kladélkem na konci zadečku. 
Larvy jsou beznohé (apodní) 2–2,5 mm dlouhé, citrónově žluté. Mají schopnost skákat.

Klasy nestejnoměrně vyvinuté, hluché nebo se znetvořenými zrny. Pluchy bývají částečně šedé až hnědé. V době mléčné zralosti (75 BBCH) je u základů zrn několik (až 6) žlutých larev.

Symptomy na pluchách se podobají příznakům feosferiové skvrnitosti (teleom.: Phaeosphaeria nodorum, anam.: Stagonospora nodorum). Plevy napadené houbou získávají hnědou barvu a navíc jsou hojně pokryty pyknidami (plodnice).

V květech je také možná záměna se žlutými nymfami třásněnek. Na místech poškozených třásněnkami se nacházejí stříbřitě lesklé světle posáté skvrny s trusem. Nymfy třásněnek mají dlouze protáhlé tělo 1–2 mm velké. 

Larvy přezimují v půdě. Kuklí se na jaře v povrchové vrstvě půdy. Část larev v půdě přeleží i déle než 3 roky. Létá na počátku metání pšenice. Vajíčka klade ve skupinách po 4–8 na základy zrna. Dorostlé larvy opouštějí klasy, zalézají do půdy a zapřádají se do řídkých kokonů. Za suchého počasí zůstávají v klasech až do sklizně. Do roka vytváří jednu generaci.

Pro škodlivé přemnožení plodomorek jsou příznivá léta se srážkami nad dlouhodobým průměrem a s teplotami pod dlouhodobým průměrem v květnu a červnu. Intenzita přemnožení se stupňuje, jestliže následují dva a více takových roků po sobě.

Zpomalují tvorbu zrna, snižují hmotnost, technologickou a nutriční hodnotu zrna i klíčivost osiva. Poškozené obilky bývají druhotně napadány patogenními houbami. Mohou způsobit až 20 % ztráty výnosů. 
Jednotlivé odrůdy se liší ve stupni náchylnosti k napadení i ve schopnosti kompenzace ztrát.

Monitoring výskytu imag v porostu se kontroluje vizuálně. Pozorování se přednostně provádí v porostech pšenice po pšenici nebo v sousedství loňských porostů optimálně v době od 15. do 21. hod., nejlépe za teplého a klidného počasí. Monitorují se kladoucí samice na klasech. Termín pozorování se odvíjí od počátku metání, kdy je zhruba 40 % klasů z boku patrných, fáze 51 BBCH. 

• Doporučuje se sledovat výskyt imag od počátku metání.

• 33 kladoucích samiček na 100 klasů (ve fázi 58 BBCH).

• Dodržování osevních postupu. 
• Nepěstovat pšenici po pšenici.
• Důsledně hubit pýr. 
• Orba výskyt plodomorek neovlivňuje, protože larvy jsou v půdě velmi pohyblivé.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Indikace postřiku porostu v době, kdy výskyt škůdce přesáhne práh škodlivosti. 
• Pozdější ošetření porostu je neúčelné.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.