Rostlinolékařský portál

Všechny druhy obilnin, trávy.

Primární infekce na podzim způsobuje výskyt drobných žlutých kupek na špičkách listů. V průběhu jarního období se na listech objevují žluté proužky jdoucí ve směru listové nervatury, na kterých se následně vyvíjejí kupky s urediosporami. Tyto proužky se postupně s vývojem rostlin dostávají až na plevy jednotlivých klásků. V počátečních stadiích silné epidemie se v porostu objevují nejdříve ohniska napadených rostlin se žlutě zbarvenými špičkami listů. Tyto příznaky se mohou v příznivých podmínkách rozšířit na celý porost. V počátku léta se objevují ložiska zimních výtrusů (teliospor). Nacházejí se na listových pochvách, stéblech a na rubu listů. Jsou opět drobné, čárkovité, hnědé až černé a trvale kryté.

Patogen přezimuje ve formě mycelia v listech pšenice. Další šíření nastává urediosporami v průběhu zimy již při velmi nízkých teplotách těsně nad bodem mrazu a při dostatečné vlhkosti. Výskyt epidemie v našich geografických podmínkách je podmíněn především mírnou a vlhkou zimou. Na jaře epidemie pokračuje od ohnisek na celé plochy a od nižších listových pater až na klasy. Optimální teploty pro rozvoj choroby jsou mezi 8–15 °C. Nad 20 °C dochází ke ztrátě životaschopnosti spor.

Vyskytuje se v několikaletých cyklech. V případě epidemie může způsobit výrazné ztráty výnosu kvůli redukované hmotnosti 1000 zrn. Vyskytuje se v současnosti v malé míře a spíše náhodně.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů pšenice.

• Dle aktuálního výskytu.

• Favorizující klimatické faktory – zvýšené riziko výskytu při mírné a vlhké zimě.

• 5 % napadených odnoží (ve fázi 31–45 BBCH).
• 15 % napadených odnoží s výskytem uredií ( ve fázi 49–59 BBCH).

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování rezistentních / odolných odrůd. 
• Odrůdově pestré složení pěstovaného sortimentu i na menších územích, které zpomaluje rychlý plošný rozvoj epidemie. 
• Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
• Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
• Včasné ničení rostlin z výdrolu.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při výskytu od fáze BBCH 31 (1. kolénko) do BBCH 59 (konec metání). 
• Ošetření se zpravidla provádí proti celému komplexu chorob listů a klasů.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.