Rostlinolékařský portál

Všechny obilniny a trávy. 

Během odnožování se na listových plochách tvoří hnědé podélné skvrny, které později ve spodní části stébla vytváří protáhlé, zpočátku zúžené, pak nepravidelně očkovité skvrny se světlým středem a ostrým, tmavě hnědým vymezením vůči zdravémlu pletivu.Ve světlém středu očkovité skvrny světlá, později hnědá sklerocia, která se dají snadno seškrábnout. 
V případě infekce klíčních rostlin bývá poškozena polní vzcházivost a rostliny po vzejití žloutnou. 

Poškození během odnožování lze jen stěží odlišit od příznaků stéblolamu. 

C. cereale přezimuje převážně jako mycelium na infikovaných posklizňových zbytcích. Kromě obilnin napadá i celou řadu jiných rostlinných druhů, které mohou být také zdrojem inokula. Houba tvoří sklerocia, jejichž prostřednictvím přežívá i několik let. Časné setí přispívá k rozvoji choroby. 

Škodlivost působení patogenu prozatím nízká, ale jeho význam v posledních letech narůstá. Stéblo hnijící v důsledu napadení patogena se láme jenom zřídka. 

Vizuální pozorování rozsahu napadení v období prvního kolénka.

Dle aktuálního výskytu.

• Favorizující faktory –  teplota, úhrny srážek v klíčovém období, vlhkost apod.

• Na základě výstupů predikčních modelů apod.

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování rezistentních / odolných odrůd. 
• Pravidelné střídání plodin v osevním sledu (doporučuje se přerušení setí obilnin v osevním postupu na tři roky) a snížení podílu ozimých obilnin v osevním postupu (pšenice jako předplodina pro pšenici je zdrojem inokula, a proto je vhodnější volit jiné např. řepka, okopaniny či mák).
• Vyhnout se zbytečně časnému setí ozimů. 
• Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
• Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
• Včasné ničení rostlin z výdrolu.
• Na půdách s dobrou strukturou bývá zamoření výrazně nižší. 

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Fungicidní zásah proti R. cerealis nebývá rentabilní.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.