Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

lemovaná stébelná skvrnitost obilnin
Ceratobasidium cereale (teleom.) - Rhizoctonia cerealis (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Agaricomycetes čeleď: Ceratobasidiaceae

Další české názvy: kořenomorka

EPPO kód: RHIZCE

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Všechny obilniny a trávy. 
Příznaky poškození/napadení
Během odnožování se na listových plochách tvoří hnědé podélné skvrny, které později ve spodní části stébla vytváří protáhlé, zpočátku zúžené, pak nepravidelně očkovité skvrny se světlým středem a ostrým, tmavě hnědým vymezením vůči zdravémlu pletivu.Ve světlém středu očkovité skvrny světlá, později hnědá sklerocia, která se dají snadno seškrábnout. 
V případě infekce klíčních rostlin bývá poškozena polní vzcházivost a rostliny po vzejití žloutnou. 
Možnost záměny poškození/napadení
Poškození během odnožování lze jen stěží odlišit od příznaků stéblolamu. 
Životní cyklus
C. cereale přezimuje převážně jako mycelium na infikovaných posklizňových zbytcích. Kromě obilnin napadá i celou řadu jiných rostlinných druhů, které mohou být také zdrojem inokula. Houba tvoří sklerocia, jejichž prostřednictvím přežívá i několik let. Časné setí přispívá k rozvoji choroby. 
Hospodářský význam
Škodlivost působení patogenu prozatím nízká, ale jeho význam v posledních letech narůstá. Stéblo hnijící v důsledu napadení patogena se láme jenom zřídka. 
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální pozorování rozsahu napadení v období prvního kolénka.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
  • Favorizující faktory –  teplota, úhrny srážek v klíčovém období, vlhkost apod.
Rozhodování o provedení ošetření
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
  • Na základě výstupů predikčních modelů apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 
  • Pěstování rezistentních / odolných odrůd. 
  • Pravidelné střídání plodin v osevním sledu (doporučuje se přerušení setí obilnin v osevním postupu na tři roky) a snížení podílu ozimých obilnin v osevním postupu (pšenice jako předplodina pro pšenici je zdrojem inokula, a proto je vhodnější volit jiné např. řepka, okopaniny či mák).
  • Vyhnout se zbytečně časnému setí ozimů. 
  • Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
  • Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
  • Včasné ničení rostlin z výdrolu.
  • Na půdách s dobrou strukturou bývá zamoření výrazně nižší. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní zásah proti R. cerealis nebývá rentabilní.
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.
Odkazy a použité zdroje
Häni, F. J. a kol. Ochrana polních plodin v udržitelném zemědělství. Učebnice a praktická přírůčka pro efektivně orientovanou výuku a praxi. Brno: Biocont Laboratory. 2023. ISBN 978-80-904254-4-6