Rostlinolékařský portál

Napadá pšenici, žito, tritikale a trávy rodu pýr.

Patogen se vyskytuje na pšenici, kde přeměňuje celý klas kromě vřetene v masu chlamydospor, které jsou zpočátku obaleny stříbřitou blankou. Ta později praská a chlamydospory se uvolňují v době kvetení pšenice. Spory jsou větrem a deštěm přenášeny na kvetoucí rostliny. Infikované rostliny mohou být nižšího vzrůstu v porovnání se zdravým porostem a dříve metají.

Jedná se o chorobu přenosnou osivem. K infekci dochází již během kvetení porostu, kdy dojde k přenosu chlamydospor na bliznu květu a prorůstání do semeníku nové obilky. Zde patogen setrvává v klidovém stavu až do doby klíčení obilky. Teprve po vysetí infikovaného zrna dochází k aktivaci patogenu. Infekční vlákno prorůstá rostlinou až k vzrostnému vrcholu, kde přeměňuje klas (mimo vřetene) v masu spor. Vývoj obilky ani výnos není ovlivněn. Přítomnost patogenu v zrnu je možné určit speciálními laboratorními metodami.

Prašná snětivost pšenice způsobuje výnosové ztráty a nebezpečí se skrývá zejména v tom, že infekce zrna není na první pohled patrná. Na území ČR se začala lokálně vyskytovat v posledních letech. Její výskyt prozatím není velký.

Kontrola kvetoucího porostu.

Speciální metody na potvrzení přítomnosti mycelia v zrnu.

Podle povětrnostních podmínek během kvetení.

• Není stanoven – mezní hodnota je pro prašnou snětivost pšenice stupně SE a E maximálně 0,8 % a pro stupeň C je maximum 2 %.

• V množitelských porostech důsledná kontrola porostu. 
• Používání zdravého osiva.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.