Rostlinolékařský portál

Žito, tritikale, sveřepy, některé druhy rodu ječmen. Dvoubytná rez. Mezihostitelskými druhy jsou prlina rolní, pilát lékařský, popř. kamejka lékařská.

Na lícové straně listových čepelí se v období po vymetání žita objevují rezavě hnědé roztroušeně rozmístěné kupky letních výtrusů. V průběhu 14–21 dnů mohou u náchylných odrůd pokrýt téměř celou listovou plochu. Ihned po vytvoření pukají a uvolňují urediospory. V průběhu dozrávání porostů žita se na obou stranách listových čepelí objevují kupky zimních výtrusů, které jsou tmavě hnědě až černě zabarveny, bez trhání pletiva na jejich povrchu. Napadení listů v důsledku potrhání listové epidermální vrstvy provází jejich rychlá desikace.

Patogen přezimuje ve formě mycelia v listech nebo urediospor na rostlinách ozimého žita. S příchodem vyšších teplot nad 22 °C se začínají rychle tvořit nové kupky urediospor, které znovu infikují hostitelskou rostlinu. Teliospory, které se tvoří v průběhu dozrávání porostů žita, mohou rovněž přezimovat na mezihostiteli.

Vyskytuje se na celém území ČR. Silné a opakující se epidemie způsobují velmi vážné snížení výnosu redukcí hmotnosti 1000 zrn.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů 6ita.

Dle aktuálního výskytu.

Favorizující klimatické faktory - zvýšené riziko výskytu při mírné a vlhké zimě.

• pokud se před metáním vyskytují kupky na 5–15 % odnoží

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování rezistentních / odolných odrůd. 
• Odrůdově pestré složení pěstovaného sortimentu i na menších územích, které zpomaluje rychlý plošný rozvoj epidemie. 
• Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
• Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
• Včasné ničení výdrolu.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při výskytu od fáze (BBCH 39), zpravidla v době metání (BBCH 51–59). Zásahy se obvykle provádějí proti celému komplexu chorob listů a klasů.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.