Rostlinolékařský portál

Hrách.

Primární příznaky jsou vodnaté, žlutozelené skvrny na listových čepelích, popř. luscích. Skvrny bývají ostře ohraničené, rychle žloutnou a zasychají. Na spodní straně ještě nezaschlých napadených listů, v místě poškození pletiva, vyrůstá šedavý až šedofialový povlak sporangioforů houby.

Houba přežívá v půdě i na semenech několik let. K napadení rostlin může dojít již ve stadiu 6–7 listů, častější je pozdější výskyt onemocnění. Choroba se vyskytuje za vlhkého počasí v poměrně širokém rozmezí teplot 8–25 °C.

Choroba způsobuje listové a luskové deformace, dochází ke ztrátě asimilační plochy a řídnutí porostu.

• ​Mnohočetný osevní sled.
• Použití zdravého osiva.
• Pěstování rezsitentních odrůd.
• Podpora rychlého rozkladu posklizňových zbytků. 

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Moření osiva a fungicidní ošetření. Ošetřuje se při ohrožení, nejpozději při zjištění prvního výskytu.
• V semenářských porostech lze použít fungicidy na bázi mědi.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.