Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

čočka kuchyňská
Lens culinaris

čeleď: bobovité (Fabaceae)

Další české názvy: čočka jedlá

Vědecká synonyma: Ervum lens, E. dispermum, Cicer lens, Lathyrus lens, Lens vulgaris, L. sativa, Vicia lens

EPPO kód: LENCU

Popis
Jednoletá bylina s přímou tenkou lodyhou, která se větví a dorůstá výšky 40(–100) cm. Sudozpeřené listy mají obvykle 3–7 párů lístků. Dolní listy jsou zakončené hrotem, zatímco horní úponkou. Květenství se skládá až ze 3 bílých až namodralých květů. Stopka květenství má stejnou délku jako podpůrný list. Zploštělé lusky jsou lysé a mají 1–2 semena, která jsou hnědá a lysá.
Nároky na stanoviště
Pěstování čočky vyhovují sušší oblasti s průměrnými srážkami do 500 mm (max. 550 mm/rok) a s průměrnými ročními teplotami v rozmezí 8–9 °C. Z hlediska půdních nároků jsou vhodné lehké, hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy s dostatkem vápníku (neutrální až slabě zásaditá reakce).
Časté choroby
Fusariové vadnutí čočky (Fusarium oxysporum f. sp. lentis), fusariová krčková a stonková hniloba čočky (Fusarium spp.), strupovitost čočky (Didymella lentis).
Častí škůdci
Listopasi (Sitona spp.), obaleč hrachový (Cydia nigricana), plodomorka čočková (Contarinia lentis), třásněnka hrachová (Kakothrips pisivorus).
Zaplevelení
Čočka je k zaplevelení pozemku velmi citlivá, jelikož její počáteční růst je pomalý a celkový vzrůst porostu nízký.
Odkazy a použité zdroje
Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 2. 2. vyd. Praha:Academia, 2003. ISBN 80-200-1089-0
Houba, M., Hochman, M., Hosnedl, V. Luskoviny: pěstování a užití. České Budějovice: Kurent, 2009. ISBN 978-80-87111-19-2

Metodika IOR –⁠ čočka kuchyňská

Pěstební opatření
Abiotické faktory
Ochrana proti chorobám
Strupovitost čočky , fusariové vadnutí čočky a fusariová krčková a stonková hniloba čočky
Ochrana proti škůdcům
listopas čárkovaný, obaleč hrachový, plodomorka čočková, třásněnka hrachová
Regulace plevelů
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, béry, oves hluchý. 
Dvouděložné: Heřmánkovec nevonný, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, merlíky, penízek rolní, opletka obecná, svízel přítula. 
Vytrvalé: Pcháč oset, pýr plazivý.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Dokonalá podzimní a předseťová příprava půdy; odstranění oddenků a zničení časně vzešlých dvouděložných plevelů důkladným vláčením před setím; založení dobře zapojeného porostu čočky.
Chemická regulace plevelů
V systémech regulace plevelů čočky se používají nejvhodnější specifické herbicidy podle očekávaného či převažujícího výskytu určitých druhů plevelů a podle agrotechnických a organizačních podmínek. Metody regulace plevelů v čočce nejsou v současné době, podobně jako u některých minoritních luskovin, detailně rozpracovány. Vzhledem k malé konkurenční schopnosti čočky je nevyhnutelné umístění čočky na nezaplevelené pozemky, popř. minimálně zaplevelené pozemky. Naprosto nevhodné, z důvodu absence účinné herbicidní ochrany, je volba pozemku s výskytem pcháče rolního. V ČR je pro použití v čočce povolená účinná látka pendimethalin a aclonifen k potlačení jednoletých dvouděložných a některých jednoděložných plevelů. Aplikace přípravků s výše uvedenými účinnými látkami se provádí preemergentně. Pro postemergentní ošetření možno použít graminicidy s účinnou látkou quizalofop-P-ethyl v dávkování jak pro jednoleté, tak i vytrvalé jednoděložné plevele. Před sklizní je v případě nevyrovnaně dozrávajících či silněji zaplevelených porostů možno použít přípravek s účinnou látkou diquat dibromide.
Rezistence plevelů a antirezistentní strategie
Střídání aplikace herbicidů s odlišnými účinnými látkami v pěstitelském postupu na daném pozemku sníží riziko vzniku rezistence.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
V případě preemergentní aplikace se posuzuje vzcházení a výskyt plevelů v období krátce po vzejití čočky, tj. v době kdy mají rostliny čočky vyvinuté první páry pravých listů. Pro případný opravný zásah či doplnění účinku na vybraný plevelný druh není bohužel povolen žádný postemergentně aplikovatelný herbicid proti dvouděložným plevelům. Graminicidní přípravky se používají postemergentně na vzešlé cílové plevele a hodnocení herbicidního účinku lze provést do 14 dnů po provedené aplikaci.
Monitoring plevelů
Plevele konkurují rostlinám čočky při příjmu živin a vláhy z půdy, podle své vzrůstnosti je zastiňují a brzdí v růstu, přispívají k rozvoji chorob, zhoršují podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zaplevelují následné plodiny, mohou výrazně snižovat výnos, a také kvalitativní parametry sklizeného zrna. 
Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin