Rostlinolékařský portál

Polyfágní patogen napadá velké množství dvouděložných rostlin z čeledí brukvovitých, bobovitých, lilkovitých, merlíkovitých, miříkovitých, hvězdnicovitých a dalších.

Příznaky onemocnění se objevují zpravidla až po odkvětu řepky. Při primární infekci myceliem ze sklerocií v půdě se jedná o příznaky na kořenech a bázi stonku. Při sekundární infekci askosporami ze vzduchu se jedná o příznaky na hlavních a vedlejších větvích, listech. Při pozdním napadení jsou příznaky v horní části stonku a na šešulích. Jedná se o světlé mokvavé skvrny s bílým myceliem, na kterém vznikají chomáčky nepravidelného tvaru. Ty jsou zpočátku bílé až světle šedé a postupně se barví černě a tvrdnou ve sklerocia, která jsou uvnitř zbarvena narůžověle. Mohou se nacházet uvnitř i vně kořenů, stonků, větví a šešulí. V místě napadení je stonek obvykle dutý. Napadené pletivo odumřelých rostlin je bělavě zabarvené. Napadené rostliny předčasně odumírají - nouzově dozrávají.  

Na listech je možná záměna s napadením B. cinerea (šedá plísňovitost brukvovitých). S časným vývojovým stadiem B. cinerea je možná záměna na lodyhách. Nouzové dozrávání šešulí je možné zaměnit s napadením patogenem Verticillium longisporum (verticiliové vadnutí řepky). Pletivo napadené S. sclerotiorum zůstává v místě napadení bílé, stonek, šešule jsou uvnitř duté a v místě napadení se tvoří sklerocia.

Zdrojem nákazy jsou sklerocia ve vrchní vrstvě půdy, která se dostala do půdy při sklizni, z planých hostitelských rostlin nebo při setí jako příměs v osivu. Sklerocia zůstávají v půdě životaschopná 7–10 let. Ze sklerocií ve vrchní vrstvě půdy (0–5 cm) může ojediněle vyrůst mycelium, které prorůstá do rostliny přes kořeny nebo přes bazální části stonků (primární infekce). Na sklerociích se mohou tvořit také plodnice (apotecia) a v nich ve vřeckách askospory, které způsobují sekundární infekci. Jsou aktivně uvolňovány/vystřelovány a roznáší je vítr. K infekci dochází obvykle ve fázi butonizace až kvetení řepky olejky. Pro výskyt choroby je důležitá dostatečná půdní vlhkost pro růst a klíčení mycelia a apotécií a dostatečné vlhké mikroklima porostu pro klíčení askospor. Nejčastějším místem napadení je větvení stonku, kde zachycené květní plátky s kapkou vody vytváří ideální mikroklima pro růst patogenu. V případě dostatečné vlhkosti po vyklíčení askospor a růst mycelia jsou do 5 týdnů viditelné příznaky choroby. Patogen se může přenášet i myceliem při vzájemném dotyku rostlin. Často dochází k hnízdovému výskytu onemocnění. Teplo a střídavá vzdušná vlhkost podporují infekci. Sucho a srážky naopak působí negativně.

Výše škod závisí na stupni napadení. Při napadení do 20 % rostlin jsou pravděpodobné výnosové ztráty do 10 %. Při napadení 20 až 40 % rostlin jsou pravděpodobné výnosové ztráty 10–20 %. Při napadení vyšším než 40 % jsou pravděpodobné výnosové ztráty vyšší než 20 %. Napadení je silně závislé na zdroji infekce, průběhu počasí a lokalitě. Choroba je rozšířena na celém území ČR.

K přímým metodám monitoringu askospor patří metoda kultivace květních plátků v průběhu kvetení, kdy je na základě kontaminace plátků askosporami patogenu stanovené nebezpečí výskytu choroby v konkrétním honu/oblasti.

K nepřímým metodám monitoringu patří vyhodnocení optimálních podmínek pro růst a vývoj patogenu: dostatečná půdní vlhkost v dubnu, dostatečná vzdušná vlhkost v porostu, umístění honu v blízkosti vodních zdrojů, závětrné polohy a výskyty choroby v předcházejích letech.

Zpravidla placené služby na základě stanovení kontaminace květních plátků řepky olejky nebo signalizace nebezpečí infekce na základě průběhu počasí.

Je možné využít prognostické modely nebezpečí infekce pracujících na základě hodnocení průběhu počasí v konkrétní oblasti.

• Při splnění optimálních podmínek pro vývoj a růst patogenu S. sclerotiorum, při vyšší kontaminaci květních plátků než 20 % nebo při splnění obou faktorů současně.

Na základě hlášení signalizace nebezpečí výskytu pomocí prognostických modelů, které hodnotí splnění podmínek pro ošetření na základě průběhu počasí v konkrétní lokalitě. Splnění podmínek pro ošetření – vlhká a teplá půda před kvetením řepky, vysoká vzdušná vlhkost v porostu v průběhu kvetení, umístění lokality, blízkost vodních zdrojů, vyšší výskyt patogenu v lokalitě v kratším období pěstování než 4 roky.

• Výběr méně citlivých odrůd k chorobě. 
• Osivo bez příměsí sklerocií.
• Minimálně 4letý osevní postup.
• Hustota setí (nižší).
• Vyrovnaná výživa.

Preventivní ošetření půdy biologickými přípravky po sklizní hostitelské plodiny patogenu, k předplodině řepky, hořčice nebo před setím řepky olejky (dle etikety) a ošetření během vegetace řepky (dle etikety).

Z nechemických variant jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Coniothyrium spp., Clonostachys spp. nebo Trichoderma spp., z bakterií např. rod Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. 
Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic do půdy nebo namáčením kořenů do roztoku přípravku. Některé z nich lze použít i v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní.

Provádí se preventivní ošetření před výskytem příznaků napadení. Foliární ošetření v období kvetení se provádí zpravidla od počátku kvetení do konce kvetení (BBCH 60–69). Optimální termín ošetření je v první polovině kvetení, kdy je otevřeno 30 % květu na hlavním vrcholu až do počátku opadu květních plátků (BBCH 63–65). Přesný termín ošetření je závislý na vlastnostech zvoleného přípravku.

Vedle dodržení agrotechnických opatření má správné načasování termínu ošetření a volba přípravku vysokou účinnost ošetření.