Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

šedá plísňovitost brukvovitých
Botryotinia fuckeliana (teleom.) - Botrytis cinerea (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

Další české názvy: plíseň šedá, botrytida

Vědecká synonyma: Sclerotinia fuckeliana, Peziza fuckeliana

EPPO kód: BOTRCI

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Polyfágní houba napadající řadu kulturních i divoce rostoucích rostlin.
Příznaky poškození/napadení
Patogen napadá nadzemní části rostlin. Příznakem jsou šedobílé skvrny na listech, podlouhlé skvrny na stoncích a vegetačním vrcholu (poupatech) pokryté šedavým vzdušným myceliem houby. Skvrny se rychle zvětšují a mění barvu na pískovou. Můžeme zaznamenat výskyt drobných kulovitých sklerocií, která jsou často ve shlucích. Obdobné, šedohnědé skvrny se mohou tvořit i na poupatech a šešulích zvláště při vysoké vzdušné vlhkosti. Napadené listy postupně odumírají. Při napadení květů dochází ke zničení většiny nebo dokonce celého květenství. Infekce semenných šešulí má za následek nedostatečně zralá semena a jejich vypadávání. V případě extrémně silné infekce se rostliny lámou a dochází k nouzovému dozrávání.
Možnost záměny poškození/napadení
Počáteční identifikace je možná na základě vizuálního napadení. Skvrny na listech lze zaměnit s příznaky listové skvrnitosti řepkyPseudocercosporella capsellae, plísní brukvovitýchbílou hnilobou řepky.
Na lodyze může být zaměněna s bílou hnilobou řepky a  pozdním napadením fomového černání stonků řepky. Na šešulích s časným stadiem verticiliového vadnutí řepky, listovou skvrnitostí řepky, plísní brukvovitých, alternariovou skvrnitostí nebo mrazovým poškozením během kvetení. Případnou záměnu původce poškození lze snížit kultivací napadeného pletiva ve vlhké komůrce s následnou mikroskopickou analýzou. Pro patogen B. cinerea je typický zřetelně šedý až šedohnědý, silně prášící povlak mycelia, tvořícím se při vyšší vlhkosti.
Životní cyklus
Velmi rozšířený patogen. Přežívá na zbytcích rostlin nebo ve formě sklerocií v infikovaných stoncích a v půdě. Infikovaná semena mohou být také zdojem infekce. Primární infekce může nastat prostřednictvím askospor. Během vegetačního období se šíří konidiemi prostřednictvím větru a deště. Napadána jsou hlavně oslabená a poškozená pletiva. Optimální teplota vzduchu pro šíření je 15–20 °C a vlhké počasí (nad 85 %) . Teplota nemá pro rozvoj patogenu takový zásadní význam jako vlhkost. Rostliny mohou být napadeny kdykoliv. Více jsou ohroženy porosty v uzavřených lokalitách a rostliny poškozené mrazem nebo polehnutím. Na šedém povlaku se později tvoří malé černé tvrdé sklerocie.
Způsoby šíření
Patogen přežívá na rostlinných zbytcích nebo jako sklerocia ve stoncích a v půdě. Přenos je možný i osivem.
Hospodářský význam
Patogen napadá především křehká pletiva. Ztráty na výnosu nejsou kvantifikovány. V příznivém roce pro jeho vývoj a lokálně může mít patogen velký význam. Je rozšířen na celém území ČR. 
Monitoring a prognóza
Monitorování výskytu se provádí 2 x týdně na jaře pozorováním příznaků na plodinách orientačně od fáze BBCH 39–69. Stanoví se přítomnost a intenzita napadení.
Přímé metody monitoringu
Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu. 
Prognóza výskytu
Nejsou v ČR k dispozici. Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (počasí, hustý porost, křehká pletiva) je možné předpokládat výskyt choroby. Při předpovědi výskytu se za příznivé faktory považuje dlouhodobé nepřetržité zvlhčování rostlin a teplé počasí (15–20 °C). Vyšší riziko výskytu je u přerostlých plodin, plevelnatých plodin, nadměrné výživy dusíkem a mechanického poškození rostlin (mráz, krupobití) nebo primárního poškození jinými patogeny (zejména bílá hniloba řepky) a škůdci.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Agrotechnická opatření snižující vlhkost mikroklima v porostu a zvyšující pevnost pletiv snižuji riziko výskytu patogenu, pokud to je technicky možné (zakrytí, skleníky) vyvarovat se dlouhodobému vlhkému počasí, pravidelné a vydatné srážky, vlhké mikroklima v porostu.
  • Optimální výsev – nepřehušťovat porosty.
  • Omezení poléhání.
  • Racionální a vyrovnaná výživa – nepřehnojovat N.
  • Optimalizovat závlahové dávky.
  • Zaorání posklizňových zbytků.
  • Podpora mikrobiálního života v půdě.
  • Ochrana proti plevelům – provzdušňovat porosty.
  • Omezení škod na rostlinách způsobených škůdci.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Acremonium, Trichoderma spp., Gliocladium nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. Z dalších alternativ byly prokázány účinky výtažků rostlin nebo kvasnic. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní nebo při nižším tlaku 7–14 dní.
Chemická ochrana rostlin
Cílená ochrana fungicidy se obvykle neprovádí, protože je nutné ji pravidelně opakovat . V případě nutnosti je vhodným obdobím fáze prodlužování internodií (BBCH 31–39) a zejména kvetení, optimálně plné kvetení, kdy je otevřeno 50 % poupat hlavního květenství (BBCH 65).