Rostlinolékařský portál

Fytoplazma stolburu napadá rostliny čeledi lilkovitých (45 druhů). Hlavními hospodářsky významnými hostiteli jsou brambor, rajče, paprika a lilek. Stolbur má však širší okruh hostitelů, přinejmenším 16 dalších dru­hů v šesti rodech je náchylných, včetně plevelů ze složnokvětých a svlačcovitých (svlačec rolní), bobovitých (jetel), kokoticovitých (kokotice), lilkovitých (durman, rulík zlomocný) aj. Nověji jsou zde řazeny rostliny z čeledi miříkovitých (mrkev, celer), cukrovka a vinná réva.

Fytoplazmy byly objeveny v roce 1967 v sítkovicích infikovaných rostlin. Jedná se o jednobuněčné prokaryotní organismy bez buněčné stěny, které mohou přežívat a množit se ve floému hostitelských rostlin nebo v hemolymfě hmyzích vektorů.

K silnému projevu příznaků napadení dojde především při nepříznivých klimatických podmínkách pro růst řepy (vysoké teploty a sucho). U napadených rostlin v případě vlhkého počasí jsou zřetelné příznaky žloutnutí a nekrotizace na starších listech. Napadené rostliny na přelomu července a srpna obvykle vadnou a dochází k odumírání a nekrotizaci starších listů, při zhoršených klimatických podmínkách pro růst řepy dochází k celkové nekrotizaci a odumírání listů a úhynu celé rostliny. Kůlový kořen nemá turgor a je jakoby „gumový“. Při silném napadení se na kořenech objevují patogenní houby jako například Macrophomina phaseolina či bakterie Erwinia sp.

Choroba je přenosná na přelomu června a července savým hmyzem – křísy. Mezi hlavní vektory patří především žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus), žilnatka travní (Reptalus panzeri), žilnatka rákosní (Pentastiridius leporinus) (hlavní vektor fytoplazmy v Německu) a žilnatka Reptalus quinquecostatus (hlavní vektor v Srbsku).

Negativné ovlivněn výnos kořene a cukernatost řepy. Kořeny napadených rostlin působí problémy při prořezu v cukrovaru, cukrovka je obtížně zpracovatelná. 

Výskyt potvrzen v Rumunsku, Bulharsku a Srbsku již před 60 lety. Patogen posléze zjištěn v Maďarsku, Chorvatsku, Slovensku a zřejmě nově v roce 2023 také v Česku.

V úvahu připadá šlechtění tolerantních a rezistentních odrůd. 

Vektoři onemocnění mají mnoho hostitelů a životní cyklus není vázán na řepu, což ztěžuje jejich kontrolu. Insekticidní ošetření používané ke snížení imigrace křísků do polí je také obtížné kvůli dlouhému období šíření hmyzu a krátkodobé účinnosti insekticidních postřiků. Žilnatky navíc tráví velkou část svého životního cyklu v zemi, což ztěžuje použití insekticidů.  Chemická ochrana cílená na původce je prakticky nemožná, protože je chráněna uvnitř rostlinného floému.