Rostlinolékařský portál

klokoč zpeřený 
Staphylea pinnata 
Větší keř nebo nízký strom dorůstající do výšky 2–5 m. Habitus je vzpřímený s oválnou, později vázovitou a polootevřenou korunou. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené s opadavými palisty a sestavené z 5–7 lístků. Čepel lístků je protáhlá až eliptická, lysá nebo chlupatá, s pilovitým okrajem. Na zimu opadávají. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, vonné, uspořádané obvykle ve vrcholových latách nebo hroznech o délce až 10 cm. Jsou v základu bílé a lehce narůžovělé. Plodem je tenkostěnná nafouklá tobolka připomínající měchýřek a pukající na vrcholu každého plodolistu. Semena jsou jasně žlutá až hnědá. Medonosná rostlina. 
Pochází ze střední Evropy a jeho původní výskyt se táhne přes Kavkaz až do Turecka.
Další zástupci:
klokoč Bolanderův (Staphylea bolanderi) – jz. USA (Kalifornie) 
klokoč japonský (Staphylea bumalda) – Čína, Japonsko a Korea 
klokoč kavkazský (Staphylea colchica) – Kavkaz a Zakavkazsko 
klokoč himálajský (Staphylea emodi) – Himálaj 
klokoč celoplodý (Staphylea holocarpa) – střední a západní Čína 
klokoč trojlistý (Staphylea trifolia) – východní polovina Severní Ameriky

Klokoč zpeřený nemá zvláštní nároky na půdu, většinou poroste téměř v každé, dobře odvodněné půdě. Ve vlhké půdě se mu bude dařit lépe. Roste středně rychle. Plně mrazuvzdorný. Vyžaduje polostín. 
Ze semen klokoče zpeřeného se v minulosti tradičně vyráběly růžence. Některé druhy klokoče jsou v Česku celkem zřídka pěstovány jako okrasné dřeviny, nápadné zejména jemnými zvonkovitými květy a na podzim nafouklými plody.