Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými rostlinami jsou broskvoň obecná (Prunus persica), cicimek čínský (Ziziphus jujuba), hrušeň písečná (Pyrus pyrifolia) a jabloň domácí (Malus domestica). Dalšími hostiteli jsou i jiné druhy rodů cicimek, hrušeň a jabloň, dále druhy rodů slivoň (Prunus spp.) a hloh (Crataegus spp.) a také jeřáb pomíchaný (Sorbus commixta), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) a marhaník granátový (Punica granatum).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu pernatěnky C. sasakii v ČR dosud nebyl proveden.

Motýli mají rozpětí křídel 13–19 mm. Přední křídla jsou úzká, šedě skvrnitá, s tmavší oblastí podél předního okraje; zadní křídla mají třásně z dlouhých šupin a pouze pět žilek vycházejících ze střední buňky. 
Vajíčka jsou kulatá, o průměru 0,5 mm, po nakladení jasně červená, postupně se zbarvují do sytě červené a jsou viditelná na povrchu plodů.
Čerstvě vylíhlé housenky jsou oranžovočervené, postupně se jejich barva mění na mléčně bílou a poté opět na oranžovočervenou. Dospělá housenka dorůstá do délky 12–15 mm. Kukla je červenohnědá, zapředená v zámotku.

Dospělce i housenky lze zaměnit za dospělce a housenky jiných druhů motýlů.

Housenky vyžírají chodbičky ve všech částech plodu a živí se dužnatými částmi a semeny. V každém plodu se může vyvíjet několik housenek. Napadená jablka vylučují lepkavou gumovitou hmotu, hrušky žloutnou a meruňky dozrávají nerovnoměrně. K příznakům na plodech patří trus housenek ulpívající na povrchu plodů, změny barvy plodů, deformace tvaru plodů a kapičky šťávy z plodů, která vytéká v místě průniku housenky do plodu jeden až dva dny po proniknutí. Otvory, kterými opouští housenky plod, jsou užší než 3 mm.

Příznaky žíru housenek lze zaměnit za příznaky způsobené jinými druhy hmyzu napadajícími plody.

U pernatěnky C. sasakii přezimuje housenka v zámotku v půdě, ale některé housenky mohou přezimovat i ve skladovaných plodech. Vývoj je významně ovlivněn teplotou prostředí, fotoperiodou i různými druhy nebo odrůdami hostitelských rostlin. Pernatěnka může mít ročně jednu nebo dvě generace. V severní Číně dochází k dokončení diapauzy mezi koncem ledna a březnem. Housenky se kuklí na jaře na povrchu půdy a motýli se líhnou asi o 12 dní později. Období letu začíná na severu Korejského poloostrova koncem května nebo začátkem června a končí v polovině června, přičemž druhá generace dospělců létá od poloviny srpna do začátku září. V Číně, Japonsku a Korejské republice se přezimující housenky mohou zakuklit kdykoli mezi polovinou května a koncem července, v závislosti na teplotě a vlhkosti půdy. Samičky kladou vajíčka převážně na plody, obvykle v blízkosti kalichu, ale někdy i blízko konce stopky nebo na stopku plodu. Jedna samička může naklást až 350 vajíček, průměrný počet vajíček na jednu samičku je 100 kusů. Na každý plod klade samička několik vajíček. Po vylíhnutí se housenky zavrtávají do plodu, obvykle poblíž kalichu. V jednom plodu bylo zaznamenáno až 20 housenek. Později mohou přelézat housenky z jednoho plodu na druhý.

Dospělci obvykle přeletují jen na kratší vzdálenosti. Housenky mohou přežívat dlouhou dobu ve skladovaném ovoci, takže dovoz ovoce je nejpravděpodobnějším způsobem šíření pernatěnky C. sasakii na delší vzdálenosti. Housenky sice nebyly dosud nalezeny v zásilkách ovoce dováženého do EU, ale v USA byly vícekrát zachyceny v ovoci z Japonska a Korejské republiky. Pernatěnka by mohla být také zavlečena s hostitelskými rostlinami určenými k dalšímu pěstování, buď jako kukly v půdě, ve které jsou rostliny zakořeněny, nebo jako housenky či vajíčka, pokud jsou na rostlinách plody.

Pernatěnka C. sasakii je považována za jednoho z nejvýznamnějších škůdců jádrového ovoce na Dálném východě. Způsobuje velké ztráty při produkci jablek v Číně, Japonsku a Korejské republice, a proto se v komerčních sadech obvykle používají ochranná opatření. V Přímořském kraji v Rusku dosahovalo poškození hrušek v některých případech 100 %, ale jablka byla napadena méně. V Číně je pernatěnka také významným škůdcem plodů cicimku čínského. Pernatěnka C. sasakii má potenciál usídlit se v EU, kde by mohla mít jednu nebo dvě generace ročně. Dopady lze očekávat u jabloní, hrušní a dalších růžovitých ovocných plodin.

 

Pernatěnka C. sasakii je zařazena mezi karanténní škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EU a jejichž zavlékání do EU a rozšiřování v EU je zakázáno. Plody hostitelských rostlin pernatěnky při dovozu do EU ze všech třetích zemí kromě Švýcarska podléhají rostlinolékařské kontrole a musejí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením. Ochranu proti zavlečení pernatěnky zabezpečují i fytosanitární opatření spočívající v praktickém zákazu dovozu většiny hostitelských rostlin pernatěnky z oblastí jejího rozšíření a zákaz dovozu zeminy a pěstebních substrátů ze všech třetích zemí kromě Švýcarska. 
Pernatěnka je rovněž zařazena v Seznamu A2 EPPO, v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se sice vyskytují na území EPPO, ale které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Průzkum se má provádět na hostitelských rostlinách v sadech, soukromých zahradách nebo v přírodních lokalitách v rizikových oblastech, které se nacházejí v blízkosti rizikových míst, kterými jsou např. místa obchodu s ovocem nebo školky. Doporučenými metodami sledování jsou vizuální kontroly příznaků napadení na plodech hostitelských rostlin, včetně rozřezání plodů podezřelých z napadení, a sledování výskytu samců pernatěnky pomocí feromonových lapačů. Vizuální prohlídka plodů se provádí ve vegetačním období. Odchyt dospělců se provádí od konce května do začátku září. Světelné lapače nejsou podle literárních pramenů při odchytu dospělců účinné.

V oblastech výskytu pernatěnky se úspěšně provádí hubení tohoto škůdce insekticidním ošetřením v období vrcholů kladení vajíček první a druhé generace v kombinaci s mechanickým odstraňováním opadaných plodů. Další možností ochrany je využití metody matení samců (mating disruption) pomocí vysoké koncentrace samičích sexuálních feromonů. V Číně se k ochraně před napadením housenkami motýlů, včetně C. sasakii, během vegetačního období plody balí. 
Vzhledem k tomu, že pernatěnka C. sasakii je karanténním škodlivým organismem pro EU, by ÚKZÚZ při zjištění jejího výskytu na území ČR nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.

Preventivní opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

T. Růžička

EFSA PLH Panel (EFSA Panel on Plant Health), Bragard C., Dehnen-Schmutz K., Di Serio F., Gonthier P., Jacques M.-A., Jaques Miret J.A., Fejer Justesen A., MacLeod A., Magnusson C.S., Milonas P, Navas-Cortes J.A., Parnell S., Potting R., Reignault P.L., Thulke H.-H., Van der Werf W., Civera A.V., Yuen J. and Zappalà L., 2018: Pest categorisation of Carposina sasakii. EFSA Journal 2018;16(12): 5516.
EPPO 2025: EPPO Global Database Carposina sasakii.
EPPO 2025 Carposina sasakii. EPPO datasheets on pests recommended for regulation. (accessed 2025-11-26).
EPPO 2025: Carposina sasakii. EPPO datasheets on pests recommended for regulation. (accessed 2025-11-20).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019.