Rostlinolékařský portál

Polyfág preferující hostitele z čeledi Asteraceae – čekanka, heřmánek, pampeliška či další příbuzné taxony.

Mycelium je povrchové (ektotrofní), bílé až šedé. Konidie jednobuněčné, bezbarvé, elipsoidní, velikost přibližně 24–32 × 17–19 µm, vznikají v řetízcích. Chasmothecia kulovitá, zpočátku světlá, později tmavá, o velikosti 120–122 µm; obsahují vřecka se 8 askosporami.

Po obou stranách listů se tvoří drobné bělavé skvrny, které se velmi rychle slévají. Bílý moučnatý povlak se postupně i na řapících, lodyhách a květech. Povlak tvoří husté mycelium a konidiofory. S postupem infekce povlak šedne a na jeho povrchu se tvoří tmavá chasmothecia. Silně napadené listy žloutnou, zasychají a odumírají, snižuje se asimilační plocha a vitalita rostliny. U léčivých rostlin může docházet i ke snížení obsahu účinných látek.

Primární infekce zajišťují askospory uvolňované z přezimujících chasmothecií na rostlinných zbytcích. Sekundární šíření probíhá během vegetace pomocí konidií unášených větrem. Patogen přezimuje ve stadiu mycelia nebo chasmothecií na posklizňových zbytcích či trvalých částech rostlin. Optimální teplota pro rozvoj infekce je při 15–25 °C a vysoké relativní vlhkosti (≥ 95 %), která napomáhá klíčení konidií. Teplé, sušší počasí podporuje rychlé šíření.

Patogen se šíří vzduchem prostřednictvím konidií, dalé mechanicky kontaktem nebo pracovními nástroji a přezimováním v půdě, kdy jsou zdrojem primární jarní infekce chasmothecia na rostlinných zbytcích.

U léčivých rostlin může padlí způsobovat snížení výnosu biomasy a zhoršení kvality účinných látek.

• Střídání plodin a vyhýbání se dlouhodobému pěstování citlivých druhů na stejných pozemcích.
• Likvidace posklizňových zbytků, zejména u trvalek a porostů s vysokým infekčním tlakem. 
• Optimální hustota porostu – zlepšení cirkulace vzduchu snižuje vlhkost mikroklimatu. 
• Volba odolných kultivarů. 
• Výživa a podpora.

Byly prokázány účinky hydrogen uhličitanu sodného, syrovátky, esenciálních olejů nebo extraktu z kopřiv nebo přesličky. Dále jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Ampelomyces sp., Aphanocladium sp., Gliocladium sp., Lecanicillium spp., Trichoderma spp nebo bakterií rodu Bacillus spp., Streptomyces spp. a Pseudomonas spp.

S ochranou je třeba většinou začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi síry a mědi.