Rostlinolékařský portál

Hlavní hostitelskou rostlinou je chmel otáčivý (Humulus lupulus). Dalšími hostitelskými rostlinami jsou např. bavlník (Gossypium hirsutum), brukev zelná (Brassica oleracea), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek rajče (Solanum lycopersicum), locika setá (Lactuca sativa), miřík celer (Apium graveolens), okurka setá (Cucumis sativus), pelargonie Pelargonium grandiflorum, petúnie (Petunia spp.), řepa obecná (Beta vulgaris), špenát setý (Spinacia oleracea), tolice vojtěška (Medicago sativa). 
Mezi hostitele V. nonalfalfae patří také dvouděložné plevele, jako je heřmánek pravý (Matricaria recutita), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kopřiva žahavka (Urtica urens), lilek černý (Solanum nigrum), merlík bílý (Chenopodium album), pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), rdesno blešník (Polygonum persicaria), rmen rolní (Anthemis arvensis) a starček obecný (Senecio vulgaris). K hostitelům se řadí také pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). 
Seznam hostitelských rostlin V. nonalfalfae se podle různých zdrojů může lišit vzhledem k nedávnému rozdělení patogenu Verticillium albo-atrum sensu lato na tři patogeny: Verticillium albo-atrum sensu stricto – napadá hlavně brambory, Verticillium alfalfae – napadá vojtěšku, Verticillium nonalfalfae – napadá chmel a jiné plodiny.

Vyskytuje se. První výskyt V. nonalfalfae v České republice byl zjištěn v roce 2017 ve dvou chmelnicích v Olomouckém kraji v okrese Přerov. Při vymezovacím průzkumu v následujících letech bylo v ohniscích výskytu V. nonalfalfae zjištěno zamoření dalších chmelnic tímto patogenem.

Při detekčním průzkumu výskytu V. nonalfalfae, který prováděl ÚKZÚZ v letech 2018–2019, nebyl zaznamenán výskyt tohoto patogenu mimo zamořená ohniska v okrese Přerov. V roce 2021 byl výskyt V. nonalfalfae zjištěn i v Čechách, a to v Žatecké pěstební oblasti v okrese Louny. V následujícím roce byl proto proveden průzkum na Žatecku a výskyt V. nonalfalfae byl potvrzen v 8 z 9 testovaných katastrů. Při dalším plošném monitoringu stavu chmelnic v roce 2023 na Žatecku, Ústecku a Tršicku byl prokázal výskyt V. nonalfalfae v 19 chmelnicích v 10 katastrech. Laboratorně bylo dále potvrzeno, že se ve chmelnicích České republiky vyskytují obě formy patogenu, mírná i letální.

Příznakem napadení V. nonalfalfae je postupné hnědnutí a usychání listů, lodyh, výhonů a celých rostlin a také hnědnutí cévních svazků. Nakonec dochází k odumírání celých rostlin. V porostu se nachází ohniska napadených rostlin. 
U mírné formy patogenu se první příznaky na listech obvykle objevují koncem července a na počátku srpna a zahrnují žloutnutí spodních listů, které dále postupuje vzhůru po výhonu. Listy postupně schnou a mohou opadávat, zatímco na výše postavených listech se tvoří klínovité nekrózy. Výhony často bytní a mohou hnědnout a korkovatět. Na řezu výhonem ve výšce 0,3–1 m od země je patrné světle hnědé zbarvení vnitřních pletiv. Příznaky u mírné formy patogenu mohou v následujících vegetačních sezónách vymizet. 
U letální formy patogenu je průběh choroby rychlejší a vážnější, a to zejména u náchylných odrůd. Příznaky se objevují již koncem května, do týdne může odumřít až polovina listů na rostlině, do 2–3 týdnů odumírá i zbytek listů.

Příznaky mohou být zaměněny s příznaky verticiliového vadnutí způsobeného jinými druhy rodu Verticillium, např. V. dahliae. Pro přesné určení druhu patogenu je nutný laboratorní rozbor.

V. nonalfalfae přežívá jako tmavé klidové mycelium v půdě a na zbytcích napadených rostlin na povrchu půdy. Mycelium nebo konidie mohou infikovat zdravé i poraněné kořeny. Po napadení kořenů přechází mycelium do cévních svazků a následně vyvolává vadnutí. U chmele je rychlost a závažnost onemocnění nepřímo úměrná teplotě půdy. Verticiliové vadnutí chmelu je podporováno mírnou teplotou a potlačováno vysokými teplotami. Choroba může mít horší průběh v přítomnosti fytopatogenních háďátek a její rozvoj je podporován použitím velkých dávek dusíkatých hnojiv. Saprofytické přežívání houby v půdě má klesající tendenci, zvláště při nepřítomnosti dvouděložných plevelů, houba při zatravnění vymizí po 3–5 letech.

Přirozeně se patogen šíří půdou a částmi napadených rostlin (např. předčasně opadanými listy, kultivačními pracemi, přemisťováním infikovaných částí rostlin) a kontaminovanou půdou ulpělou na zemědělských strojích. S neočistěnými zemědělskými stroji a dopravními prostředky se V. nonalfalfae může šířit i mezi chmelnicemi. Kontaminace půdy ve chmelnici vede k opakované infekci. Patogen se může šířit i závlahou nebo dešťovou vodou. V. nonalfalfae přežívá na dalších dvouděložných rostlinách. 
Na delší vzdálenosti se V. nonalfalfae šíří s infikovaným rostlinným materiálem určeným k pěstování.

Letální forma V. nonalfalfae způsobuje rychlé odumírání rostlin. Tento patogen byl příčinou ukončení pěstování chmele v jihovýchodní Anglii a způsobil totální ztrátu výnosů v Bavorsku. Také ve Slovinsku působí V. nonalfalfae odumírání rostlin chmele, vedoucímu k významným ztrátám na výnosu a k likvidaci chmelnic. V současné době se mírné a letální formy patogenu vyskytují ve Spojeném království a ve Slovinsku. Ve Slovinsku byla od roku 1974 u chmele známá mírná forma verticiliového vadnutí, v roce 1997 došlo k šíření letální formy, do roku 2013 bylo úředně nařízeno zničit 147 ha chmelnic.

Tento patogen se vyskytuje v Severní Americe (Kanada, USA), Střední Americe (Kuba), Asii (Čína, Japonsko), Austrálii a Oceánii (Nový Zéland). V Evropě je znám ze zemí: Belgie, Česká republika, Nizozemsko, Slovinsko, Spojené království. 
Uváděné země s výskytem V. nonalfalfae se mohou lišit dle zdroje vzhledem k tomu, že byl tento patogen donedávna zahrnován do druhu Verticillium albo-atrum (viz HOSTITELSKÉ SPEKTRUM).

Patogen V. nonalfalfae je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro rostliny chmelu (Humulus lupulus) určené k pěstování, kromě osiva, s prahovou hodnotou 0 %. 
K zamezení výskytu V. nonalfalfae na rostlinách chmele určených k pěstování, kromě osiva, jsou stanovena následující opatření. Rostliny musí pocházet z matečných rostlin, které byly vizuálně prohlédnuty v nejvhodnějším termínu a byly shledány prostými V. nonalfalfae, a rostliny musí být vyprodukovány v místě produkce, o němž je známo, že je prosté V. nonalfalfae, nebo rostliny musí být izolovány od produkčních porostů chmele a stanoviště produkce bylo při vizuální prohlídce listů ve vhodných termínech během posledního ukončeného vegetačního období shledáno prostým V. nonalfalfae a jsou vedeny záznamy o historii rostlinné výroby a chorob přenášených půdou a u hostitelských rostlin byl dodržen alespoň čtyřletý odstup mezi zjištěním V. nonalfalfae a další výsadbou. 
V produkčních výsadbách chmelu není druh V. nonalfalfae regulován fytosanitárními předpisy EU, v ČR však byla v roce 2017 při potvrzení prvního výskytu tohoto nebezpečného patogenu na chmelu nařízena opatření eradikačního charakteru k zabránění dalšího šíření V. nonalfalfae. 

V územích s výskytem patogenu je možné k zabránění přenosu patogenu ze zamořených pozemků do nezamořených chmelnic využít následující opatření: 

• Likvidace rostlin chmele i chmelových konstrukcí na zamořených pozemcích.
• Zákaz vstupu na zamořené pozemky nepovolaným osobám. 
• Jednorázová očista a dezinfekce nářadí, mechanizace, kol traktorů, obuvi osob a dalšího vybavení použitého v průběhu likvidace rostlin chmele, pokud dojde ke kontaktu se zeminou nebo rostlinnými zbytky, a to vždy před jejich přemístěním ze zamořených pozemků na jiné místo, tj. při každém opuštění zamořených pozemků. 
• Pravidelná očista a dezinfekce nářadí, mechanizace, kol traktorů, obuvi a dalšího vybavení po skončení veškerých prací na zamořených pozemcích, před jejich přemístěním z těchto pozemků na jiné místo.
• Stanovení karanténního osevního postupu na zamořených pozemcích, spočívajícího v zatravnění nebo výsevu obilnin, a to v průběhu nejméně 4 ukončených vegetačních období.
• Likvidace všech výhonů chmele a potlačování všech širokolistých plevelů na zamořených pozemcích po dobu trvání karanténního osevního postupu.
• Rozvrhnutí pořadí prací v karanténním území tak, aby práce na zamořených pozemcích byly prováděny až jako poslední, a to před pracemi na pozemcích bezprostředně s nimi sousedícími (chmelnice, orná půda), a na těchto pozemcích pak před všemi ostatními, méně rizikovými pozemky.

• Pěstování odrůd rezistentních či tolerantních k V. nonalfalfae. 
• K zakládání chmelnic je třeba používat zdravý certifikovaný výsadbový materiál.
• Nové chmelnice zakládat na čictých pozemcích bez rostlinných zbytků a patogenů.

• ​K ochraně i prevenci proti patogenu je možné využít biologických agens a agens stimulující růst rostlin. 
• Biopreparáty lze využít ve formě zálivky nebo postřiku na rostliny.

Více informací Metodika ochranných opatření proti šíření Verticillium nonalfalfae u chmele