Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Druh byl pozorován na dubech (Quercus spp.), ovocných dřevinách a také na révě vinné (Vitis vinifera).

Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 0,5–1,6 cm dlouhý. Jeho tělo je podlouhle válcovitého tvaru a celé je velmi silně sklerotizováno. Hlava tohoto druhu je ukryta pod kapucovitým štítem. Tento štít je celý černý (zbytek těla, tedy krovky jsou intenzivně červené barvy) s velkými hrboly.

Druh je především svým zbarvením a přítomností hrbolů na štítu velmi obtížně zaměnitelný s ostatními druhy s podobnou trofickou a stanovištní vazbou. Dále je například od kůrovců rozdílný především svoji velikostí - kůrovci jsou spíše menšími druhy ve srovnání s tímto druhem. Na rozdíl od tesaříků, nebo kůrovců jsou u larválních jedinců přítomné končetiny.

Larvy se vyvíjejí v běli a povrchových vrstvách dřeva listnatých dřevin, které jsou delší čas uloženy v kůře, nebo jsou ještě živoucí, ale pod dlouhodobým fyziologickým stresem. Tento druh se soustředí spíše na obsazování tenčích dimenzí, tedy kmínků a větví.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. Dalším poznávacím znakem bude tendence druhu vstupovat do dřeva, nikoliv provádět larvální žír tak, jak to dělá většina kůrovců, tedy pod kůrou.

Dospělci poletují vzácně již koncem dubna, ale převážně až v květnu, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, který je ukončen ještě tutéž sezónu. Generace je tedy jednoletá.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé, zlomené, nebo pokácené, které nejsou odkorněny. Díky tvorbě larválních chodeb se jedná o technického škůdce.

P. Martinek, MENDELU