Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Druh byl pozorován na dubech (Quercus spp.), jasanech (Fraxinus spp.), jilmech (Ulmus spp.), ořešácích (Juglans spp.) a také na vinné révě (Vitis vinifera).

Jedná se o druh, který je v dospělčím stádiu cca 0,3–0,6 (8) cm dlouhý. Jeho tělo je podlouhle válcovitého tvaru. Štít tohoto druhu je v polovině své délky a šířky zřetelně rozšířen směrem k hlavě. Barva těla je hnědá až černohnědá a hlava tohoto druhu je pohledem shora dobře rozeznatelná.
Larva je bílé barvy a má prognátně orientovanou hlavu a zřetelně viditelné hrudní končetiny.

Díky tvaru těla, barvě a stanovištní vazbě je tento druh velmi obtížně zaměnitelný s ostatními druhy s podobnou trofickou vázaností. Podobný je jen druh L. linearis, ale od něj se L. brunneus liší především nepřítomností prohloubeniny ve středu štítu a mírně větší velikostí dospělců. Dále je například od kůrovců rozdílný především svoji velikostí - kůrovci jsou spíše menšími druhy ve srovnání s tímto druhem. Na rozdíl od tesaříků, nebo kůrovců jsou u larválních jedinců přítomné končetiny.

Larvy se vyvíjejí v běli, resp. v povrchových i hlubších vrstvách dřeva listnatých dřevin, které jsou delší čas uloženy a pilařsky rozpracovány. Tento druh dokáže osídlit také odumřelé dřeviny vlivem dlouhodobého fyziologického stresu i s přítomností mrtvé dřevní hmoty. Tento druh se soustředí spíše na obsazování tenčích dimenzí, tedy větví, ale také dokáže napadnout silnější dimenze.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. Dalším poznávacím znakem bude tendence druhu vstupovat do dřeva, nikoliv provádět larvální žír tak, jak to dělá většina kůrovců, tedy pod kůrou.

Dospělci poletují vzácně již koncem dubna, ale převážně až v květnu, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, který je ukončen ještě tutéž sezónu. Generace je tedy jednoletá. Jedná se o druh invazní, resp. o zavlečený organismus z jižní Evropy. Díky vazbě tohoto druhu na teplé podmínky počasí (původní areál rozšíření je jižní Evropa) zvládá tento druh více generací za rok, pokud je napadení materiál soustředěn do temperovaných prostor.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé, zlomené, nebo pokácené, které jsou částečně odkorněny. Díky tvorbě larválních chodeb se jedná o významného technického škůdce.

P. Martinek, MENDELU