Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami je nejen kukuřice, ale i další obilniny.

U Fusarium graminearum (nepohlavní stadium) jsou makrokonidie průsvitné, přímé nebo výrazně srpovitě zakřivené, se špičatým koncem buněk, se 3–7 přepážkami, měří 35–62 x 2,5–5,0 μm, Základní buňky jsou podlouhlé, mírně zakřivené. Sférické chlamydospory (průměr 10–12 μm) se vyskytují často velmi pozdě a tvoří je pouze několik izolátů. F. graminearum netvoří mikrokonidie 
Pohlavní stadium (teleomorfa) Gibberella zeae tvoří plodnice perithecia s vřecky a askosporami. Černá, vejčitá perithecia se tvoří na povrchu, obvykle ve skupinách, a měří 150–350 μm v průměru. Vřecka jsou kyjovitá, o velikosti 8–11 x 60 až 85 μm a obsahují 8 askospor, které jsou světle hnědé, mají 3 přepážky, jsou mírně zakřivené a se zaoblenými konci, o velikosti 20–25 x 3–4 um.

Původci bělorůžové hniloby obilek kukuřice F. graminearum a F. culmorum infikují špičku palice; viditelné příznaky se šíří směrem dolů. Napadena může být celá palice, ale symptomy nemusí být na povrchu viditelné. Dochází ke světle lososově červenénu až skořicovému zbarvení vnitřních listenů. Palice pod slepenými listeny jsou hustým porostem mycelia zčásti nebo úplně rozrušeny, jsou čistě bílé nebo růžově purpurově zbarvené. Dochází ke zmenšování průměru palice, zrna jsou rovněž menší a proužkovaná, mezi zrny se rozrůstá tmavočervené nebo purpurové mycelium. Pod porostem mycelia se nacházejí růžová, příp. světla červeně až hnědě zbarvená zrna – obilky, která jsou zčásti již uvolněná. V pokročilém stadiu infekce je vřeteno hnědočerveně zbarvené a zpuchřelé. F. moniliforme infikuje palice v místě poškození (zavíječem aj. škůdců). Celá palice není napadená, má normální velkost, ale zrna bývají pokryté bílým nebo růžovým povlakem mycelia.

Houby rodu Fusarium jsou saprofyté, ale za určitých podmínek mohou být parazité rostlin. Patogeny přezimují jako saprofyté na povrchu semen nebo jako mycelium na posklizňových zbytcích. Některé druhy vytvářejí k přetrvávání v půdě chlamydospory. Konidie, kterými se patogeny převážně šíří, se tvoří na posklizňových zbytcích a nadzemních částech kukuřice během celého vegetačního období. 
Houby rodu Fusarium vytváří tři druhy spor: makrokonidie, mikrokonidie a chlamydospory. 
Makrokonidie jsou rohlíčkovitého (srpovitého) tvaru a obsahují obyčejně několik přehrádek. 
Chlamydospory, které neprodukují všechny druhy rodu Fusarium, jsou tlustostěnné a mají různý tvar. Některé druhy se rozmnožují pohlavním způsobem a vytvářejí lahvicovité nebo téměř kulovité plodnice – perithecia s vřecky a askosporami. Optimální podmínky pro infekci jsou mírně teplé a vlhké počasí v období kvetení a pro šíření choroby chladné počasí a vlhké počasí s omezeným slunečním svitem na konci vegetace.  
Životní cyklus bělorůžové hniloby obilek kukuřice (převzato od Lana Reid, AAC, Ottawa)

Kromě poškození palic kukuřice a snižování výnosů biomasy produkují patogeny rodu Fusarium tzv. mykotoxiny. Jedná se o přírodní látky, které jsou toxické pro člověka, zvířata i rostliny. Potraviny a krmiva (včetně siláží) z kontaminované produkce mohou způsobit, závažná akutní a chronická onemocnění lidí a zvířat.

Pravidelné vizuální prohlídky porostu.

Podle povětrnostních podmínek.

• Není stanoven.

• Snížení zastoupení kukuřice v osevním sledu. 
• Střídání plodin je však méně účinné, patogeny mohou dlouhodobě přetrvávat na posklizňových zbytcích. 
• Důsledná likvidace posklizňových zbytků rozdrcením a zapravením do půdy. 
• Provádění pěstitelských opatření, která urychlují rozklad rostlinných zbytků. 
• Vyvážená výživa (vhodný poměr dusíku a draslíku) a optimální hustota porostu. 
• Včasná sklizeň (při opožděné sklizni za nepříznivých podmínek dochází ke zvýšenému napadení). 
• Kvalitní ochrana proti zavíječi kukuřičnému. 

V ochraně proti původci je možné využít antagonistických hub rodu Trichoderma nebo entomopatogenní bakterie rodu Bacillus.

Částečně je možné výskyt patogena omezit mořením osiva.