Rostlinolékařský portál

Jetele a příbuzné druhy z čeledi bobovité.

Při napadení houbou Sclerotinia trifoliorum se na jaře objevují hnízda vyhynulých rostlin. Na okrajích ohnisek lze pozorovat odumřelé rostliny. Na jejich zahnědlých listech a kořenových krčcích jsou zvlášť za vlhka bělavé povlaky nebo kupky. Na kořenových krčcích se z kupek vytvářejí modročervená až 1 cm velká, kulatá, na řezu světle šedá sklerocia. Škodlivost může být vysoká. V létech s mírnou vlhkou zimou a na pozemcích s častými výsevy jetele může být napadení důvodem k zaorávce porostu. 

Původci jsou půdními mikroorganizmy, přetrvávají na posklizňových zbytcích. 

V současné době jsou choroby kořenového systému hlavním limitujícím faktorem při pěstování jetele lučního. Do tohoto komplexu patogenů jsou řazeny původce bílé hniloby jetele (Sclerotinia trifoliorum) a původci hnilob kořenové soustavy především z rodu Fusarium.

Při výskytu houby Sclerotinia trifoliorum ochrana spočívá v minimálně v 6letém přerušení osevu jetele, pěstování méně náchylných jetelovin (jetel švédský, vojtěška, jetel bílý), v podsevu jetele do ozimů s včasnou sklizní. Na podzim zamezit přerůstání porostu sečí nebo opatrným spásáním téměř sytého hovězího dobytka; utužení půdy válením. Při silném napadení hluboko zaorat porost po první seči a vyset náhradní pícninu (hořčice, směsky). Dbát o dobré zásobení půdy fosforem a vápníkem.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Coniothyrium spp., Clonostachys spp. nebo Trichoderma spp., z bakterií např. rod Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. 
Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic do půdy nebo namáčením kořenů do roztoku přípravku. Některé z nich lze použít i v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní.

Chemické ošetření v době výskytu bývá již neúčinné. Je nutné použít přípravků se systémovým účinkem.