Rostlinolékařský portál

Řadí se mezi cévní vadnutí vojtěšky, polyetologické onemocnění, jehož původcem mohou být houby nebo také bakterie.

Vojtěška a další hostitelé.

Řadí se mezi cévní vadnutí vojtěšky, polyetologické onemocnění, jehož původcem mohou být houby nebo také bakterie.

Projevuje se vadnutím výhonů a rostlin během dne, přes den se zdánlivě zotaví. Vadnou vrcholy stonků, listy a stonky napadených rostlin zežloutnou a mohou mít načervenalý nádech. Může být napadena jen část rostliny a další část až v průběhu několika měsíců. Na příčném řezu kořenem jsou viditelné červenohnědé zbarvené cévní svazky. 

Na rozdíl od bakteriálního vadnutí se neprojevuje krněním rostlin.

Patogen přežívá myceliovým vláknem v živých pletivech nebo rostlinných zbytcích. Může také přežívat v půdě formou chlamydospor. Rozmnožuje se nepohlavně makro i mikrokonidiemi. Makrokonidie jsou vřetenovité a mírně zakřivené, tvoří se ve sporodochiích. Pohlavní stadium dosud není známo.  

V porostu se většinou šíří žací lištou při sečích. 

Dochází ke snížení výnosu i kvality píce, a také ke zkrácení životnosti porostů. 

• Výběr vhodného pozemku. 
• Zařazení v osevním postupu. 
• Výběr rezistentní odrůdy. 
• Používání zdravého a certifikovaného osiva.

Víchová, J. Choroby jetelovin. Cévní vadnutí vojtěšky. Agromanuál, 2025, 20, 8, 48–49. ISSN 1801-7673