Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

obecná krčková a kořenová hniloba obilnin
Fusarium culmorum, Gibberella zeae (teleom.) - Fusarium graminearum (anam.), Gibberella avenacea (teleom.) - Fusarium avenaceum (anam.), Fusarium poae (anam.), Gibberella coronicola (teleom.) - Fusarium pseudograminearum (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetes čeleď: Nectriaceae

EPPO kód: GIBBZE, FUSACU, GIBBAV, FUSAPO

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Pšenice, ječmen, oves, žito a triticale.
Příznaky poškození/napadení
Napadení fuzáriemi se projevuje buď zahnědnutím listových pochev na bázi stébla či nepravidelnými skvrnami, které nahoru po stéble vybíhají v podélných proužcích. Stéblo je částečně prorostlé růžově zbarveným myceliem a shnilé. Kromě toho jsou často jak vlásečnicové, tak hlavní kořeny zničeny. Jsou suché, ztrouchnivělé, hnědě zbarvené, nikdy ne však černé. Rostliny se opožďují v růstu, méně odnožují a často tvoří bílé, hluché klasy.
Životní cyklus
Zdrojem inokula fuzarióz jsou převážně posklizňové zbytky, na nichž patogen přezimuje.
Hospodářský význam
Škodlivost na patách stébel není tak velká jako u stéblolamu. K poškození nosných pletiv stébla a následnému polehnutí porostu dochází jen zřídka. Význam chorob pat stébel roste se stoupajícím podílem obilnin v osevním postupu.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální hodnocení rozsahu napadení v období prvního kolénka.
Systémy varování
  • Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
  • Favorizující faktory - teplota, úhrny srážek v klíčovém období, vlhkost apod.
Rozhodování o provedení ošetření
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
  • Na základě výstupů predikčních modelů apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 
  • Pěstování rezistentních / odolných odrůd. 
  • Pravidelné střídání plodin v osevním sledu (doporučuje se přerušení setí obilnin v osevním postupu na tři roky) a snížení podílu ozimých obilnin v osevním postupu (pšenice jako předplodina pro pšenici je zdrojem inokula, a proto je vhodnější volit jiné např. řepka, okopaniny či mák).
  • Vyhnout se zbytečně časnému setí ozimů. 
  • Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
  • Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
  • Včasné ničení rostlin z výdrolu.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní zásah proti fuzariózám na patách stébel nebývá rentabilní.
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.
Odkazy a použité zdroje
Häni, F. J. a kol. Ochrana polních plodin v udržitelném zemědělství. Učebnice a praktická přírůčka pro efektivně orientovanou výuku a praxi. Brno: Biocont Laboratory. 2023. ISBN 978-80-904254-4-6