Rostlinolékařský portál

Kromě řepy cukrové, krmné a salátové napadá tento škůdce řadu dalších druhů z čeledi merlíkovitých. Může se vyvíjet na merlících, lebedách a laskavcích.

Dospělci jsou drobní s nápadně zvětšenými makadly směřujícími nahoru. Rozpětí křídel je kolem 10 mm. Úzká přední křídla jsou šedohnědá až žlutohnědá, posetá drobnými kulatými tmavými skvrnami. Zadní pár křídel je světle šedý. Křídla jsou lemována typickými třásněmi.
Vajíčka jsou oválná, délky 0,5 mm, bílá, perleťově lesklá.
Housenky jsou v prvních instarech zelenobílé a dorzální část těla je zelená. Dospělé housenky měří 10–12 mm a dorzální část těla je mírně červená se dvěma až třemi růžovými až rezavými podélnými pruhy. Housenky makadlovky mají čtyři vývojové instary a poté dochází ke kuklení v suchých listech a pod kamínky (maximálně do hloubky 5 cm v půdě).

Makadlovku řepnou lze zaměnit s neškodnými makadlovkami rodu Metzneria, které se většinou zachytávají do feromonových lapáků v průběhu června. Dospělci rodu Metzneria jsou delší, štíhlejší, světleji zbarvení a při pozorném prohlížení lepové desky se dají dobře odlišit od kratších, zavalitějších a tmavěji zbarvených dospělců makadlovky řepné.
Mohou se zaměnit za podobně velké zápředníčky polní z řepky, kteří mají na hřbetu složených křídel výraznou světlou kresbu a kteří mohou být v cukrovce (někdy i v lapáku) početnější než makadlovka. Housenky jsou nejprve nazelenalé, poslední instar má načervenalou barvu, délka těla je nejvýše 9–14 mm. Delší nebo jinak zbarvené housenky patří jiným druhům motýlů. Housenky makadlovek jsou ukryté mezi srdéčkovými listy, v řapících, uvnitř listů, nikdy nejsou volně na listu jako housenky můr.

Srdéčka jsou při rozhrnutí znečištěna černým trusem, někdy bývají opředena shora jemnou pavučinkou. Housenky se vyskytují na starších rostlinách nejčastěji v srdéčku, ve kterém vyžírají chodby mezi dvěma těsně přiléhajícími listy, nebo žijí uvnitř řapíků. Při suchém počasí se housenky zavrtávají do bulev.  Housenky působí svým žírem deformace srdečkových listů řepy. Žír může dále pokračovat po listových řapících do srdéčka, kde se může vytvořit zámotek. Srdéčkové listy takto napadené předčasně zasychají. Mladé napadené rostliny mohou velmi rychle odumírat. Starší rostliny mohou napadení překonat, ale jejich vývoj je narušen a opožděn. Srdéčkové listy jsou poškozeny žírem, podléhají nekrózám a zasychání. Housenky mohou v  letech kalamitního výskytu vyžírat i drobné chodbičky ve svrchní části bulvy nebo se zažírat do vrchní třetiny bulvy. Pokud na podzim pokračuje deštivé počasí, mohou takto žírem napadené bulvy uhnívat od vegetačního vrcholu.

Napadení může vzdáleně připomínat napadení působené deficiencí bóru – suchou srdéčkovou hnilobu. 

Škůdce má v roce až tři generace. Dospělci se vyskytují od poloviny dubna do podzimu. Oddělit od sebe jednotlivé generace je obtížné, neboť se překrývají. První generace se obvykle objevuje koncem dubna a v průběhu května. Druhá generace motýlů létá od července, třetí generace pak od srpna do října. Jednotlivé generace se překrývají, v průběhu vegetace se tedy vyskytují všechna vývojová stádia. K páření dospělců a kladení vajíček dochází při teplotách nad 11 °C. Samice klade asi 40–70 vajíček, ve skupinkách 1–6 vajíček na listy řepy. Po 7 až 10 dnech se líhnou mladé housenky, které působí deformace a poškození srdéčkových listů řepy. Housenky mají 5 instarů a kuklení probíhá v suchých listech, pod kamínky, maximálně do hloubky 5 cm v půdě. Makadlovka řepná přezimuje ve stadiu kukly.

Při suchém počasí se housenky zavrtávají do bulev, které jsou sekundárně napadány chorobami (hniloby). Škody vznikají snížením cukernatosti v důsledku obnovování poškozeného listového aparátu novými listy. Škodlivost nezávisí pouze na počtu housenek na rostlinu, ale významný vliv má i ročník a fenofáze, ve které byly rostliny napadeny. Při silném přemnožení dochází k 16–60% hmotnostním ztrátám a snížení cukernatosti o 1–2 %.

• Použití feromonových lapáků ke sledování průběhu letové aktivity dospělců – od poloviny dubna.
• Housenky se zjišťují vizuální prohlídkou rostlin (srdéček).

Dle výskytu v předchozím roce a průběhu počasí. Škůdce se přemnožuje v suchých a velmi teplých letech, naopak chladné a deštivé počasí omezuje škodlivost. Vysoká škodlivost v teplých a suchých letech souvisí mj. i s pomalým růstem srdečkových listů řepy

• 11 dospělců/lapák/týden.
• 0,5–1 housenka/rostlina v období tvorby bulvy.
• 2 housenky/rostlina na začátku usychání listů.

Stejně jako na jiné druhy řádu Lepidoptera je možné využít účinků biologických přípravků na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria či Metarhizium spp. zpravidla aplikovány do půdy. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. 

Ochranné opatření by mělo být provedeno v době hromadného kladení vajíček. Preventivní ošetření se provádí proti dospělcům 1. generace  před zapojením řádků řepy. Dospělci jsou aktivní v noci a vyšší účinek bude mít aplikace ve večerních nebo nočních hodinách. Ochranné opatření by mělo být provedeno v době hromadného kladení vajíček.  Pokud se vyskytnou vysoké nálety do lapáku v srpnu, je nutné zásah opakovat. V hustém zapojeném porostu je nutné aplikovat minimálně 400 l/ha vody, aby se docílilo kvalitního ošetření spodní části listů i srdéčkových listů (vyšší účinnost tedy mají postřikovače s podporou vzduchu).  Účinnost insekticidů na housenky je nízká. Housenky jsou ukryty mezi srdéčkovými listy, které jsou hustě nahloučeny vedle sebe, postřiková jícha se do místa žíru housenek obvykle nedostane a účinné systemické přípravky nejsou registrovány.