Rostlinolékařský portál
třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)
Další české názvy: mšice keřová
Vědecká synonyma: Anuraphis erratica, Aphis bidentis, Aphis citricola, Aphis croomiae, Aphis deutziae, Aphis malvoides, Aphis mitsubae, Aphis nigricanda, Aphis pirifoliae, Aphis pseudopomi, Aphis pseudopomi, Aphis viburnicolens
EPPO kód: APHISI
Hostitelské spektrum
Dicyklická (převládá anholocyklie). Prokázána na 399 druzích rostlin.
Zimní hostitel: tavolníky (Spirea sp.) a citrusy (Citrus sp.)
Letní hostitel: saje na více jak 20 čeledích rostlin, zejména na zimolezovitých, růžovitých, hvězdicovitých, mořenovitých, routovitých a slézovitých rostlinách.
Popis
Dospělci – velikost těla je 1,2–2,2 mm, zbarvení je zelenožluté až zelené. Sifunkuli a kauda jsou černé. Okřídlené samičky jsou tmavě hnědé barvy. Samci alátní.
Larvy (nymfy) jsou menší než dospělci, tělo zelené až žlutozelené barvy. Vývoj probíhá přes čtyři nymfální instary.
Vajíčko hladké, lesklé, černé barvy.
Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z
Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)
Možnost záměny
Snadno zaměnitelná s
mšicí jabloňovou. Jedním z rozlišovacích znaků je, že
A. spiraecola nemá na okrajích 2–4 zadečkového článku bradavičku na rozdíl od
A. pomi, u které je přítomna.
Příznaky poškození/napadení
Poškozuje sáním květní pupeny napadených rostlin. To má za následek vážné
poškození tvorby pupenů a květů, deformace listů nebo zakrnění výhonů.
Životní cyklus
Holocyklické kmeny přezimují na zimních hostitelských rostlinách ve stadiu vajíčka. V Japonsku se vyskytují dva odlišné biotypy. Jeden z nich se vyvíjí na tavolníku, kde může zůstat celou sezónu nebo přelétá na hrušeň, méně často na jabloň a nikdy ne na citrusy. Druhý, který přezimuje na citrusech. Zde zůstává po zbytek sezóny nebo přeletí na hrušně, kde se rychle množí, naopak na jabloních a tavolníku je množení pomalé.
Hospodářský význam
Škodlivost je významná v zemích produkujících citrusové plody, na Dálném východě škodí i v sadech jabloní. Podílí se na přenosu Citrus tristeza viru (CTV), je ovšem méně efektivní vektor, něž mšice Toxoptera citricida.
Zeměpisné rozšíření
Původní druh pravděpodobně na Dálném východě, nyní s kosmopolitním rozšířením. V Čechách poprvé zaznamenán v roce 2019.
Autoři textu
S. Rychlý, D. Fryč, ÚKZÚZ
Rostlinolékařský portál se načítá...