Rostlinolékařský portál

Malý opadavý strom se šedou kůrou, 3–9 m vysoký, s hustou korunou a s bohatým kořenovým systémem. Listy lichozpeřené, složené ze 3–5 široce vejčitých lístků, celokrajných, kožovitých, až 6 cm velkých se zřetelnou žilnatinou. Květy jsou červené až purpurové, drobné, v hroznech. Samičí jsou v řidčích květenstvích, květy se objevují na loňském dřevě. Plody jsou jednosemenné peckovice elipsovitého tvaru, velikosti kolem 2 cm. Oplodí zpočátku dužnaté, později přischlé ka žlutavé tenké skořápce.  Původem z jihozápadní Asie, kde byla již v Sýrii známá před 3 500 lety, v Itálii asi před 1 500 lety.
Pistácie pravá se pěstuje hlavně pro plody – pistáciové oříšky, které se pojídají čerstvé nebo využívají v cukrářství. Z oříšků se lisuje kvalitní stolní olej, z listů, kůry a dřeva se získává tříslo pro kožedělný průmysl, pryskyřice z poraněných stromů je výchozí surovina pro léčiva, laky, tmely, lepidla, přidává se do ústních vod, na náplastě atd. 

Snáší vysoké teploty a v zimě i mírné mrazy, nutně potřebují období zimního klidu, bez něhož špatně prospívá. Roste na suchých kamenitých stráních zalitých slunsem nebo v suchých až stepních oblastech s nízkými srážkami. Snáší i zasolenou půdu, která však musí být hluboká, výživná, písčitá, dobře drenážovaná. Půda může být i vápenitá, alkalicka s pH 5,0–8,0, dobře snáší i dlouhé období sucha. Dá se pěstovat i ve studených sklenících i v nádobách v bytech.