Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

fytoftorová hniloba papriky
Phytophthora capsici

říše: Chromista třída: Oomycetes čeleď: Peronosporaceae

Další české názvy: plíseň papriková

EPPO kód: PHYTCP

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Paprika, lilek, rajče, okurka, tykev.
Příznaky poškození/napadení
Patogen prostupuje z napadených kořenů směrem vzhůru k bázi stonků, kde dochází k nekróze a hnilobě. Za velmi výhodných podmínek mohou být napadány i nadzemní části rostlin – listy, stonky a plody. Následkem napadení dochází k rychlému vadnutí až k úhynu napadených rostlin.
Prvotními smyptomy jsou vodnaté léze na kořenech. Tyto léze se stávají tmavě až čokoládově hnědé, poté dochází k jejich rozšiřování, později k měknutí a rozpadu kořenů. Postižen je i kořenový krček, u něhož dochází k diskoloraci. Na stoncích a v paždí listů se objevují černé nepravidelné léze. Na listech jsou skvrny šedé až hnědé, kruhové až oválné, zvodnatělé, zaujímající až velkou část listu.
Životní cyklus
Patogen produkuje jak pohlavní, tak i nepohlavní spóry. Pohlavní spóry (oospory) přezimují v půdě a slouží jako inokulum k napadení kořenů rostlin v následujícím roce. Po napadení rostliny se patogen šíří a produkuje nepohlavní spóry (zoospory), které se pak mohou šířit na další rostliny. 
Způsoby šíření
Přemokření napomáhá šíření. Patogen se dobře šíří vodou a pomocí větru. Optimální teplota pro šíření patogena je 24–33 °C.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • Používání zdravého, kontrolovaného materiálu.
  • Používání sterilního substrátu (vhodná aerace a pH).
  • Dostatečná hygiena provozu.
  • Přiměřená zálivka, rostliny by neměly být pěstovány v příliš vlhké půdě.
  • Při závlaze by nemělo docházet k odstřikování vodních kapek.
  • Používání rezistentních odrůd.
  • Kontrola zdravotního stavu pěstovaných rostlin.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Z nechemických variant se používají přípravky na bázi mědi, především v době nižšího tlaku. Dále jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Trichoderma spp., Penicillium spp., nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp., Streptomyces spp. spp. nebo Pseudomonas spp..
Chemická ochrana rostlin
Od půlky června aplikovat přípravky s delší ochrannou lhůtou, a to každých 10–14 dní především, pokud prší. Dozrávající plody je vhodné ošetřovat přípravky s kratší ochrannou lhůtou. S ošetřením je třeba začít preventivně, je-li průběh léta deštivý nebo hned při prvních příznacích a opakovat v několikadenních intervalech.
Odkazy a použité zdroje
Kocourek, F. et al. Integrovaná ochrana zeleniny. Praha: Profi Press, 2022. ISBN 978-80-88306-24-5.