Rostlinolékařský portál

Jediným známým hostitelem bejlomorky A. eppoi  je jalovec čínský (Juniperus chinensis).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu bejlomorky A. eppoi se v ČR provádí od roku 2025.

Dospělci bejlomorky A. eppoi jsou drobné mušky komárovitého vzhledu s jemně chloupkovaným tělem. Zbarvení těla je načervenalé, zadeček je výrazněji růžovočervený.
Larvy jsou beznohé a nemají oddělenou hlavu.

Dospělce lze zaměnit za jiné druhy bejlomorek. Larvy jsou podobné larvám jiných druhů bejlomorek, ale larvy A. eppoi se vyvíjejí v pupenech jalovce čínského. Naproti tomu široce rozšířená bejlomorka Oligotrophus panteli vytváří hálky v bázích vrcholových listů jalovce obecného (Juniperus communis).

Bejlomorka na větvích jalovce vytváří pupenové hálky. V polovině dubna se objevují příznaky v podobě zvětšených apikálních pupenů jalovce, později hnědnou a zasychají celé větévky. Zduřelé, v hálky přeměněné pupeny, jsou zvláště nápadné na bonsajích jalovce.

Příznaky jsou typické, možnost záměny příznaků je malá.

Samičky kladou vajíčka na větve jalovců. Larvy vytvářejí pupenové hálky, ve kterých přezimují. Larvy dospívají v období dubna až května, kdy opouští hálky a kuklí se v půdě. Dospělci se líhnou od poloviny května do začátku června.

Při mezinárodním obchodu se bejlomorka A. eppoi může šířit rostlinami jalovce, včetně řezaných větví.

Při opakovaném napadení v průběhu 2–3 let po sobě rostliny slábnou a mají menší přírůstky. Významnější škody může bejlomorka způsobit na bonsajích.

Původní – Japonsko.

Bejlomorka A. eppoi se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám.

Rostliny bonsají jalovce z Korejské republiky a Japonska jsou v určitém období po dovozu drženy v místě doručení v karanténní izolaci.