Hostitelské spektrum
Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Druh byl pozorován především na druzích rodů: buk (Fagus spp.), bříza (Betula spp.), olše (Alnus spp.), vrba (Salix spp.), topol (Populus spp.), líska (Corylus spp.), jírovec (Aesculus spp.), lípa (Tilia spp.), dub (Quercus spp.) atp., ale také na jehličnanech: smrk (Picea spp.).
Popis
Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 1,1–2,3 cm dlouhý, který má štít krásně oválného tvaru se dvěma ostny těsně nasedajícími na bázi krovek. Krovky tohoto druhu jsou charakteristicky žluté s černými znaky na obou stranách. Zbytek těla má černou barvu. Dohromady se barvy na krovkách střídají, což tvoří charakteristické barevné žíhání. Tykadla bývají o dost kratší, než je délka těla.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.
Možnost záměny
Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší barvou těla. Od podobně zbarvených druhů (rod Plagionotus a Clytus spp.) se druh t. čtveropásý odlišuje především tvarem celého těla, který je znatelně podlouhlý s úzce nasedající hlavou na hruď. Zbarvení druhu je velmi charakteristické, proto je nemožné si jej splést s ostatními druhy stejného rodu Leptura.
Příznaky poškození/napadení
Larvy se vyvíjejí ve dřevu listnatých dřevin všude tam, kde je kůra mechanicky poškozená, nebo úplně chybí. Vývoj je také možný na pokáceném dřevním materiálu. Chodby larev zasahují většinou do běle, ale i hlouběji (jdou často až 10 cm hluboko do dřeva). Hlavním poškozením jsou tedy hluboké hákovité larvální a kukelní chodby.
Možnost záměny poškození/napadení
Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.
Životní cyklus
Dospělci poletují od června do srpna (dominantně v červenci) s tím, že při teplejších podmínkách se rojení může i uspíšit. Přes zmíněné období probíhá kladení na hostitelské dřeviny, nebo dřevinný materiál. Následuje larvální vývoj, který je z pravidla ukončen až přespříští rok. Generace je tedy tříletá, ale může dojít také k prolongaci vývoje vlivem špatných podmínek.
Hospodářský význam
Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, a navíc také technickým škůdcem pro svůj částečný vývoj v dřevní hmotě blíže dřeni, ale ani tak nepůsobí závažné ekonomické škody. V době dokončení vývoje bývá dřevo již dost rozložené vlivem hub.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...