Rostlinolékařský portál

Rod zahrnuje přes 40 druhů rostlin parazitujících na jehličnanech. Významní hostitelé patří do rodů borovice (Pinus ssp.), douglaska (Pseudotsuga ssp.), jedle (Abies ssp.), jedlovec (Tsuga ssp.), modřín (Larix ssp.) a smrk (Picea ssp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu neevropských druhů parazitických rostlin rodu Arceuthobium se v ČR provádí od roku 2025.

Rostliny jsou lysé, různě zbarvené od zelenavě žlutých po oranžové, červené nebo černé. Listy jsou vstřícné, redukované, šupinovité, srostlé v párech a vytvářející pochvy kolem kmínků. Plody jsou prodloužené, jednosemenné, suché, zelené bobule, semena obvykle 1–5 mm dlouhá, vejčitě kopinatá.

Při napadení rostlinami rodu Arceuthobium dochází k deformacím větví a větviček hostitelských dřevin, typickým symptomem je výskyt čarověníků. Pokud je parazitována i spodní část koruny, strom chřadne a může dojít i k jeho odumření.

Záměna je možná mezi jednotlivými druhy rodu Arceuthobium, záměna s jinými škodlivými organismy nebo rostlinami není pravděpodobná.

Rostliny rodu Arceuthobium jsou dvoudomé a jsou to obligátní parazité, závislí na hostiteli, ze kterého čerpají vodu a živiny. K opylování dochází většinou hmyzem (mravenci, mouchy), ale přenos pylu je možný i pomocí větru. Semena obvykle dozrávají v pozdním létě a na podzim. Při dozrávání semen se vytváří hydrostatický tlak a rostliny jsou schopné jednotlivá semena vystřelovat rychlostí až 80 km/h. Po vyklíčení proniká parazit do pletiv hostitele, kde roste poměrně dlouhou dobu v tzv. endofytické fázi, tzn. bez vnějších příznaků, bez výhonů na napadených větvích.

Na kratší vzdálenosti se rostliny rodu Arceuthobium šíří semeny, která mohou být vystřelována až do vzdálenosti 15 m. Na delší vzdálenosti mohou být lepkavá semena přenesena v peří ptáků či v srsti obratlovců. Pravděpodobnost přenosu na dlouhé vzdálenosti při mezinárodním obchodu s hostitelskými rostlinami určenými k dalšímu pěstování je malá, neboť možnost, že budou napadeny mladé rostliny, které jsou obvykle předmětem obchodu, je nízká. O něco pravděpodobnější je možnost přenosu řezanými větvemi, vánočními stromky nebo dřevem hostitelských rostlin s kůrou.

Druhy rodu Arceuthobium se celkově řadí k nejzávažnějším škodlivým organismům jehličnanů v lesích Severní Ameriky. Silný odběr produktů fotosyntézy z napadených rostlin může vést až k jejich odumření. U napadených rostlin dochází k deformacím větví i kmenů. Napadení druhy rodu Arceuthobium zhoršuje kvalitu dřeva hostitelských rostlin, v němž se vytvářejí nádory, čarověníky a suky.

Většina neevropských druhů rodu Arceuthobium je původní v Severní Americe, některé druhy se také vyskytují v himálajské oblasti. Jediným evropským druhem tohoto rodu je A. oxycedrii rozšířený na jalovci v jižní Evropě, bez hospodářského významu.

Parazitické rostliny rodu Arceuthobium (s výjimkou A. azoricum, A. gambyi a A. oxycedrii) jsou podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části A karanténními škodlivými organismy, jejichž výskyt na území EU není znám. Druhy A. abietinum, A. americanum, A. campylopodum, A. divaricatum, A. douglasii, A. laricis, A. minutissimum, A. occidentale, A. pusillum, A. tsugense a A. vaginatum jsou zařazeny v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. Omezení možnosti zavlečení rostlin rodu Arceuthobium je podpořeno obecným zákazem dovozu hostitelských rostlin, včetně řezaných větví a vánočních stromků, z neevropských zemí, a rovněž zvláštními požadavky, stanovenými pro dovoz dřeva jehličnanů.

K preventivním opatřením patří:

• Výsadba odolných dřevin.
• Prořezávání chřadnoucích větví a čarověníků. 

K dalším ochranným opatřením se řadí:

• Pokácení napadených rostlin nevyužitelných ke zpracování.
• Prodej nebo vykácení celého napadeného porostu a jeho obnova.