Rostlinolékařský portál

Tesařík A. bungii napadá především dřeviny rodu Prunus včetně bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus), zejména druhy broskvoň obecná (P. persica), meruňka obecná (P. armeniaca), slivoň švestka (P. domestica) a třešeň obecná (P. avium). V Číně je považován za běžného škůdce broskvoní a meruněk. Další uváděné druhy jako např. kaštanovník měkoučký (Castanea mollissima), ořešák královský (Juglans regia) nebo topoly (Populus spp.) nebyly jako hostitelské rostliny tohoto tesaříka potvrzeny.

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

V ČR se provádí úřední detekční průzkum výskytu tesaříka A. bungii od roku 2014. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělci mají lesklé černé krovky s výrazně červeným štítem a jsou asi 40 mm dlouzí. Varieta cyanicornis je celá leskle černá. Samičky mají tykadla přibližně stejně dlouhá jako tělo, samci pak výrazně delší.
Vajíčka jsou světle nazelenalá, 2 mm dlouhá a 1 mm široká.
Čerstvě vylíhlá larva je 2–2,5 mm dlouhá, dospělá pak 42–52 mm, má žlutobílé zbarvení, nohy jsou tvořené ze 4 článků.
Kukla je světle žlutá a 22–38 mm dlouhá, před vylíhnutím dospělce tmavne.

Larvy je možné zaměnit za larvy jiných druhů velkých tesaříků, včetně kozlíčků rodu Anoplophora. Dospělci jsou podobní některým barevným formám tesaříka pižmového (Aromia moschata), které se však v ČR nevyskytují, popřípadě tesaříku Aromia orientalis, který se rovněž v ČR nevyskytuje, jejich krovky však mají zelenavý kovový lesk.

Larvy škodí žírem v kmeni, kde vytváří mezi kůrou a bělovým dřevem chodbičky, které ve své konečné délce mohou dosahovat až 50–60 cm, někdy mohou pronikat i do jádra. Viditelným příznakem napadení je přítomnost drtinek a výletové otvory na kmenech stromů. A. bungii nenapadá kořeny.

Obdobné příznaky (přítomnost dřevěných drtinek) působí i larvy drvopleně obecného (Cossus cossus), výletové otvory a požerky mohou být zaměněny za výletové otvory a požerky jiných druhů tesaříků, např. tesaříka bukového (Cerambyx scopolii).

Vývoj trvá 2–4 roky v závislosti na podmínkách. Dospělci létají převážně od června do srpna a živí se zralými nebo hnijícími plody. Samičky kladou vajíčka do štěrbin v kůře kmenu a větví. Vylíhlé larvy pak uskutečňují žír v kmenech a větvích stromů, kde se následně kuklí.

Přesné údaje o šíření tesaříka aktivními přelety nejsou známé, ale nepředpokládá se, že by přelety přesahovaly více než několik set metrů za rok, obdobně jako je to u tesaříků rodu Anoplophora.
Hlavní cestou průniku tesaříka A. bungii na území EU je pravděpodobně dřevo a dřevěný obalový materiál.

Napadené stromy jsou oslabené, mají menší výnos a jsou náchylné k napadení patogeny. Silně napadené stromy mohou odumřít. Ekonomicky významné škody způsobuje tento druh tesaříka obzvláště ve své domovině, Číně, v sadech broskvoní, meruněk, švestek či třešní. Také v Itálii bylo zjištěno vážné poškození až odumření několika stovek napadených stromů meruněk, třešní a švestek.
A. bungii představuje nejvyšší riziko pro státy v oblasti Středozemního a Černého moře, ale představuje hrozbu i pro další evropská území, s výjimkou nejsevernějších oblastí. Pro ČR je významné, že tento druh se byl schopen úspěšně vyvíjet v sousedním Bavorsku.

Původní – jihovýchodní Asie (Čína, Korea, Vietnam, Tchaj-wan)
Tesařík A. bungii byl zavlečen do Japonska a Evropy.

Tesařík A. bungii se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt je na území EU znám. K ochraně před zavlékáním A. bungii do EU jsou v příloze VII uvedeného nařízení stanoveny zvláštní požadavky na dovoz určitých komodit druhů rodu Prunus z vyjmenovaných třetích zemí, v nichž se tento druh vyskytuje. V příloze VIII jsou pak stanoveny požadavky pro přemísťování určitých komodit rodu Prunus z vymezených území s výskytem tohoto tesaříka v EU do oblastí v EU, kde se dosud nevyskytuje. Další fytosanitární opatření proti usídlení a šíření A. bungii v EU, závazná pro členské státy EU, jsou předepsána v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/2520. Tesařík A. bungii je zařazen v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Monitoring výskytu tesaříka A. bungii lze provádět vizuální prohlídkou hostitelských dřevin nebo pomocí lapačů s návnadou.

Veškerý dřevěný obalový materiál dovážený do ČR by měl být ošetřený dle Mezinárodního standardu pro fytosanitární opatření (ISPM 15 – Regulace dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchodu).

K zachycení dospělců a tím zabránění kladení vajíček se využívají např. lepové desky. V Číně se využívají k ochraně kmenů folie nebo sítě zabraňující kladení nebo se kmeny potírají směsí vápna, síry, soli, živočišného oleje a vody, která by měla mít odpuzující účinky.

V Číně se insekticidní ošetření používá hlavně v broskvoňových sadech. Aplikují se zde zejména organofosfáty, pyrethroidy a neonikotinoidy proti dospělcům postřikem do korun stromů a na kmeny proti vajíčkům a líhnoucím se larvám. Účinnost dostupných přípravků proti larvám je omezená, vzhledem k tomu, že se vyskytují hluboko v kmenech stromů.

Informační leták: Nejobávanější prioritní škodlivé organismy dřevin
Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu tesaříka Aromia bungii v ČR 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2520 ze dne 15. prosince 2025 o zavedení opatření proti usídlení a šíření organismu Aromia bungii (Faldermann) na území Unie, o opatřeních pro eradikaci a izolaci uvedeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1503