Rostlinolékařský portál

Brukev řepka olejka, hořčice, brukvovitá zelenina a brukvovité plevele.

Brouci jsou většinou 1,8–2,5 mm dlouzí. Tělo protáhle oválné. Krovky kovově modré či modrozelené, velmi vzácně černé. Nitkovitá tykadla a nohy hnědavé až černé.

Záměna je možná mezi jednotlivými druhy dřepčíků. V praxi se nerozlišují druhy rodu Phyllotreta. Mohou se též zaměnit s dalšími druhy dřepčíků (např. d. rdesnový, d. řepný), kteří však na brukvovitých neškodí a mohou se vyskytovat na různých plevelech, zejména merlíkovitých. V praxi je možná záměna s brouky blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus), který má paličkovitá tykadla a neskáče.

Na listech vykousávají jamky nebo 1 až 3 mm dírky (tzv. okénkování). Ohroženy jsou rostliny při rostliny vzcházení nebo po výsadbě do vytvoření 2 pravých listů, nebo i později pokud trvá suché a teplé počasí. Při silném napadení rostliny zasychají. Mnohem větší poškození je u druhů bez voskové vrstvičky na listech (ředkvička, ředkev, pekingské zelí, tuřín, vodnice). 
Nepřímo škodí přenosem viróz (virová žlutá mozaika vodnice - TYMV).

Počáteční poškození na listech je nezaměnitelné. V případě, že mladé rostliny uhynou, je možno poškození zaměnit s poškozením způsobeným plži nebo v důsledku špatné klíčivosti vysetého osiva. Záměna může být také s padáním klíčních rostlin, které způsobují původci houbových chorob.

Přezimují brouci v travnatých a křovinných místech. Objevují se již v dubnu a napadají různé brukvovité rostliny. Samičky kladou vajíčka mělce do půdy a vylíhlé larvičky ožírají tenké kořínky brukvovitých rostlin. Jejich škodlivost je zanedbatelná. Dorostlé larvy se kuklí v půdě. V červenci a srpnu se líhnou brouci, kteří přijímají krátkou dobu potravu. Poté se stěhují na vlhká a stinná místa, kde přečkávají léto. Tyto úkryty opouštějí v září až říjnu. Na podzim perforují listy brukvovité zeleniny a později ozimé řepky. Dřepčíci mají 1 generaci do roka. 
Výskyt a škodlivost podporuje mimořádně teplé a suché počasí během vzcházení. Silná poškození mohou vzniknout během několika dní.

Dospělci těchto brouků patří k mimořádně závažným škůdcům vzcházející jarní i ozimé řepky a dalších brukvovitých plodin. Dřepčíci se mohou vyskytnout v mimořádně velkém množství. Škůdce je třeba pravidelně sledovat. Závažné poškození celého porostu může vzniknout během 2–3 dnů. Žír larev je hospodářsky nevýznamný.

Pro monitoring dřepčíků jsou vhodné žluté misky. Dřepčíky lze v nachytaném materiálu snadno poznat a určovat. Výskyt neškodlivých druhů dřepčíků je v miskách malý. Podle náletu do misek lze zachytit velký nálet do porostů a upřesnit tak termín ošetření. 
Vizuální kontrolou vzcházejících porostů lze zjistit skákající brouky i první příznaky poškození. 

• Není stanoven.

Delší období suchého a teplého počasí v době setí a vzcházení významně zvyšují nebezpečí závažného poškození porostu. Zvláště rostliny vzcházející z nemořeného osivo je nutno pravidelně každodenně za vhodných podmínek pro výskyt kontrolovat.

• Lapací rostliny – výskyt dospělců sníží obsev bloků zeleniny hořčicí, kterou dřepčíci preferují před tuhými listy většiny zelenin. Jako lapací rostliny je možné využít i sklizené porosty zelenin, kde zůstane část dřepčíků – naředění početnosti. Ponechání výdrolu řepek a pěstování meziplodin s hořčicí na okolních pozemcích snižuje výskyt na zelenině.
• Nebezpečí silného poškození hrozí zejména, pokud osetá plocha sousedí s pozemkem, na kterém byla v loňském roce řepka. Nebezpečí poškození se ještě zvyšuje, pokud je na tomto pozemku ponechán její výdrol.

Dospělce i larvy parazitují někteří blanokřídlí – lumčíci. Během přezimování bývají dospělci napadáni entomopatogenními houbami.

• Brukvovitá zelenina – zakrytí porostu netkanou textilií zabrání kontaktu dospělců s listy.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Základní chemickou ochranou proti dřepčíkům je insekticidně mořené osivo. Výhodou moření je především ochrana klíčících rostlin v půdě, které mohou být ještě před vzejitím silně poškozeny. I nejlepší mořidla ztrácí účinnost po 5–6 týdnech po zasetí. Zvláště při opožděném vzcházení vlivem sucha nemusí insekticidní moření malé rostliny dostatečně chránit. V tomto případě se doporučuje aplikovat insekticidní postřik. V případě setí insekticidně mořeného osiva nebývá většinou nutné ošetřovat proti dřepčíkům postřiky použít. V některých zejména suchých letech a na některých pozemcích bylo u mořeného osiva v ojedinělých případech pozorováno horší a opožděné vzcházení proti osivům nemořeným. U nemořeného osiva nebo v pozdějším období vývoje po mořeném osivu se doporučuje aplikace insekticidů. Při intenzivním náletu dřepčíků do porostu je vzhledem k rychlosti vznikajících škod nutné opakovat ošetření v intervalu několika málo dnů.
Brukvovitá zelenina – Ošetření se provádí proti dospělcům před poškozením rostlin. Pyretroidy za vysokých teplot jsou málo účinné – aplikaci provádět v ranních hodinách. Účinnost zvýší tankmix s olejem.

V ČR byla prokázána u řady populací dřepčíků rodu Phyllotreta spp. rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrinu, deltamethrinu a cypermethrinu. Existuje riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům.

Účinnost ošetření je možno ověřit vizuálním prohlídkou vzcházejících rostlin. Mírné poškození listů dírkováním je i při použití mořeného osiva obvyklé. Neměly by se však vyskytovat ve větším množství silně poškozené rostliny nebo mezerovité porosty.