Rostlinolékařský portál

Brambor a mnoho dalších planých i kulturních rostlin.

Stonek na bázi černá a napadená pletiva macerují. Černání stonku lze pozorovat již krátce po vzejití a pak kdykoliv v průběhu vegetace, zejména při vlhkém počasí. Napadeny mohou být jednotlivé stonky nebo celý trs. Stonek nebo celá rostlina vadne, krní a postupně odumírá. Při deštivém počasí a vysoké vlhkosti mohou bakterie napadat i vegetační vrcholy nebo způsobovat měkké černé nekrotické léze na kterékoliv části stonku. Na hlízách vyvolávají bakterie měkkou hnilobu, která je charakteristická nepříjemným zápachem. 

Měkkou hnilobu hlíz by bylo možné zaměnit s vodnatou hnilobou bramboru (Pythium ultimum var. ultimum, Pythium spp.). Ta je charakteristická výskytem ihned po sklizni za vyšších teplot, rychlým rozkladem hlíz (3–5 dnů), značným uvolňováním vody a chybějícím nepříjemným zápachem.

Přenos původců se děje především kontaminovanou sadbou. Přezimování patogenu v půdě a infekce z půdy jsou v našich podmínkách nevýznamné. K infekci hlíz však dochází také prostřednictvím kontaminovaných sklízecích strojů a posklizňových linek. Mezi napadenými rostlinami je možný přenos hmyzem, vodou a mechanizačními prostředky. Přímá návaznost mezi černáním stonku a výskytem měkké hniloby hlíz závisí na průběhu počasí ve vegetaci. Pokud je v porostu vyšší výskyt černání stonku a ve vegetaci není delší období sucha, kdy bakterie hynou, lze očekávat vyšší výskyt měkké hniloby po sklizni a ve skladech. Suchá půda však přerušuje cyklus množení bakterií a v těchto případech i přes značný výskyt černání stonku ve vegetaci nemusí být problémy s hnilobou po sklizni. K infekci hlíz dochází lenticelami v půdě anebo častěji mechanickým poškozením při sklizni a posklizňové úpravě. Velmi významná je sekundární infekce hlíz primárně napadených plísní bramboru a fusariovou hnilobou, případně dalšími chorobami. Infekci silně podporuje volná voda na hlízách.

Běžně rozšířená choroba vyskytující se nejvíce ve vlhkých letech. Škody způsobuje snížením výnosů jako důsledek mezerovitosti a napadení trsů černáním stonku a hnilobou hlíz buď již na poli, nebo ve skladu. Často se bakterie uplatňují jako sekundární patogeni dokončující rozklad hlíz primárně napadených jinými chorobami.

Vyšší výskyt choroby lze očekávat ve vlhkých letech. Napadení porostu lze rovněž predikovat ze zdravotního stavu sadby.

Základním preventivním opatřením je: 

• Zdravá a bakteriemi nekontaminovaná sadba.
• V množitelských porostech se odstraňují napadené trsy. 
• Účelné je narašení nebo naklíčení sadby, aby porost rychle vzešel a klíčky byly méně ohroženy infekcí při nepříznivých podmínkách po výsadbě. 
• Odrůdy náchylné k černání stonku a měkké hnilobě je třeba vysazovat do lehčích půd. 
• Infekci hlíz lze omezit zabráněním jejich mechanickému poškození v celém technologickém procesu sklizně, posklizňové úpravy a skladování. 
• Vhodná je technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích. 
• Důležitým opatřením je naskladňovat hlízy suché.
• V průběhu skladování musí být vhodným režimem větrání zabráněno srážení volné vody na hlízách. 
• Pokud došlo k infekci hlíz již v půdě, je nutné sklizeň odložit na pozdější dobu až se napadené hlízy rozloží. Takovéto partie jsou však silně kontaminované bakteriemi a je vhodné je co nejdříve zužitkovat.

Prokázány jsou účinky antagonistických mikroorganismů Bacillus spp., Pseudomonas spp., Streptomyces spp. nebo Trichoderma spp.. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu 7–14 dní. 

Z chemických variant je možné použít přípravky na bázi mědi.