Rostlinolékařský portál

Mnoho druhů pěstovaných i divoce rostoucích rostlin.

Konidiofory jsou přímé, přehrádkované a v horní polovině rozvětvené, větve konidioforů jaou krátké, na vrcholu přecházejí ve zduřelé měchýřky s výrůstky, v průměru 8–10 µm velké. Na nich se tvoří jednotlivé 8–12 µm dlouhé konidie, které jsou elipsovité, hladké a světle pigmentovené.

Příznaky napadení se projevuje jako šedobílé skvrny na listech, stoncích a vegetačním vrcholu, na kterých se za optimálních podmínek (teplo a vlhko) tvoří šedé až šedohnědé povlaky mycelia a fruktifikačních orgánů. Napadené rostliny vadnou, žloutnou a odumírají. Při napadení lusků dochází k poškození semen.

Patogen přežívá myceliovým vláknem nebo sklerocii v infikovaných posklizňových zbytcích a v osivu. Ze sklerocií vyrůstá myceliové vlákno nebo se tvoří plodnice – apothecia, ve kterých vznikají vřecka s askopsporami. Během vegetace se se houba šíří konidiemi, které se tvoří na konidioforech. 
Houba infikuje především jemná a oslabená pletiva. Rozvoj choroby podporuje teploty 22–25 °C a vysoká vzdušná vlhkost. Inkubační doba je za příznivých podmínek 5–7 dni.

Snížení výskytu sklerocií v půdě prostřednictvím: 

• Pravidelná orba. 
• Střídání plodin (fazol odstup v osevním sledu 4–5 let). 
• Volba odolných odrůd. 
• Vysévání zdravého osiva. 
• Optimální hustota porostu. 
• Vyrovnaná výživa rostlin.

• ​Ošetření fungicidy od počátku napadení, avšak nejdříve od počátku kvetení.

U Botrytis cinerea byla prokázána rezistence na dicarboximidy, fenhexamid, MBC-fungicidy (carbendazim, fuberidazol, thiophanatemethyl).

Víchová, J. Choroby luskovin. Šedá a bílá hniloba luskovin. Agromanuál, 2024, 19, 9/10, 20. ISSN 1801-7673