Rostlinolékařský portál

Lupiny.

Symptomy choroby činí dojem poškození herbicidy, vegetační vrcholy a stonky rostlin se zkrucují, deformují a zasychají. Na stoncích a později na luscích se tvoří vpadlé oranžově zbarvené skvrny. Napadené rostliny zmlazují, tvoří množství nových květních výhonů, které jsou opět napadány patogenem.

Při infekcích z osiva dochází k systematické infekci, která se může projevit buď padáním klíčících rostlin nebo jejich zakrslostí. Během vegetace se patogen rozmnožuje konidiemi, které se tvoří v acervulích se štětinkami (setae). K infekci a rozvoji choroby  dochází na počátku kvetení. Konidie jsou hyalinní, jednobuněčné, válcovité až vřetenovité. Na posklizňových zbytcích se tvoří pohlavní stadium (perithecia) s askosporami ve vřeckách. Pro rozvoj choroby je optimální teplota 24 °C, vysoká relativní vlhkost vzduchu a ovlhčení listů.

Primárním zdrojem infekce je osivo, patogeny přežívá i na posklizňových zbytcích. Konidie jsou větrem a deštěm šířeny na zdravé rostliny. 

Nejškodlivější a značně destruktivní choroba lupiny bílé, která může snížit výnos semen o 20–80 %.

• Dodržování osevního postupu. 
• Vhodná volba odrůdy s vyšší hladinou rezsitence k danému patogenu.
• Výsev zdravého osiva. 
• Vyrovnaná výživa.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Moření osiva.
Fungicidní ošetření se provádí v období před květem až do konce kvetení na základě prognózy a signalizace.

I. Šafránková, MENDELU