Rostlinolékařský portál se načítá...
Rostlinolékařský portál
len setý
Linum usitatissimum
čeleď: lnovité (Linaceae)
Další české názvy: len olejný
EPPO kód: LIUUT
Popis
Jednoletá (vzácně dvouletá) bylina s krátkým vřetenovitým kořenem. Lysá, přímá a hustě olistěná lodyha dorůstá výšky obvykle 30–100(–120) cm a v dolní části je nevětvená. Čárkovitě kopinaté až kopinaté šedozelené listy jsou střídavé a k lodyze přisedlé. Květy jsou uspořádány ve volném vrcholičnatém květenství. Koruna má nejčastěji světle modrou barvu s tmavším žilkováním, ale může být i bílá, narůžovělá nebo nafialovělá. Plodem je kulovitá, 6–8 mm dlouhá, rozpadavá nebo uzavřená tobolka s obvykle 10 semeny. Silně zploštělá elipsoidní semena jsou tmavě hnědá. Len kvete od června do srpna.
Nároky na stanoviště
Pro pěstování lnu jsou vhodné klimaticky teplejší oblasti s lehčími půdami v nadmořské výšce 200–450 m a s ročním úhrnem srážek nad 600 mm. Nejvhodnější jsou hlinitopísčité až hlinité půdy se slabě kyselou až neutrální reakcí (pH 5,5–7). Nejvíce vláhy potřebuje len v období až do nasazení poupat a květu, zatímco po odkvětu nadbytek vláhy způsobuje nežádoucí prodloužení období zrání.
Možnost záměny
Len rakouský (Linum austriacum).
Časté choroby
Alternariová skvrnitost lnu (Alternaria linicola), antraknóza lnu (Colletotrichum lini), fusariové vadnutí lnu (Fusarium oxysporum f. sp. lini), kořenová hniloba lnu (Thanatephorus cucumeris), padlí lnu (Golovinomyces orontii), septoriová stonková pásovitost lnu (Mycosphaerella linicola).
Častí škůdci
Dřepčík lnový (Longitarsus parvulus), dřepčík pryšcový (Aphthona euphorbiae), třásněnka lnová (Thrips linarius).
Zaplevelení
Půda pro pěstování lnu by měla být odplevelená, jelikož dvouděložné i jednoděložné plevele konkurují o živiny, vláhu a světlo a snižují tak kvalitu i výnos. Některá semena plevelů se navíc při čištění lnu odstraňují jen velmi těžko, např. pýr plazivý (Elymus repens), oves hluchý (Avena fatua), rdesna (Persicaria spp.), konopice (Galeopsis spp.), řepka olejka aj.
Odkazy a použité zdroje
Baranyk, P. Olejniny. Praha: Profi Press. 2010. ISBN 978-80-86726-38-0
Moudrý, J. Alternativní plodiny. Praha: Profi Press, 2011. ISBN 978-80-86726-40-3
Slavík, B., Chrtek, J., Tomšovic, P. (ed.). Květena České republiky. 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0
Metodika IOR – len setý
Střídání plodin
Při pěstování lnu platí zásada zařazení v osevním postupu nejdříve po 4 letech, nejlépe po 6 letech, po sobě. Při častějším zařazování lnu dochází k tzv. lnové únavě půdy. Dodržování osevního sledu (častěji zařazovat luskoviny, málo nebo vůbec řepku).
Vliv předplodiny
Nejvhodnější předplodinou jsou ozimé obilniny (žito, pšenice) nebo jarní ječmen. Nevhodné jsou řepka, jetelotrávy, směsky na zeleno.
Půdní vlastnosti
Pro len jsou vhodné pozemky s písčitohlinitou půdou, pH 6,0–7,0, se středním obsahem humusu, bez vytrvalých plevelů. Nevhodné jsou těžké, jílovité půdy a pozemky zamokřené s vysokou hladinou podzemní vody. Utužená půda podporuje rozvoj chorob způsobených houbami rodu Fusarium nebo Rhizoctonia solani, kyselá půda podporuje rozvoj fuzárií a kořenové hniloby.
Výsev
Účelné je včasné setí, současně s jarními obilninami.
Péče o porost
Důležitá je včasná regulace jednoletých plevelů vhodnými herbicidy, aby nedošlo k oslabení porostu lnu, a tím zvýšení vnímavosti k chorobám.
Volba odrůdy
Pěstování odolných odrůd vůči jednotlivým chorobám (fuzáriové vadnutí lnu, padlí lnu, alternariová skvrnitost lnu).
Výběr osiva a sadby
Výsev zdravého certifikovaného osiva. Velmi vhodné je vysévat osivo mořené proti chorobám přenosným osivem (antraknóza lnu, alternariová skvrnitost lnu, kořenová hniloba lnu) a insekticidním mořidlem proti dřepčíkům.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hnojení a vápnění
Přímé vápnění před setím lnu není vhodné.
Abiotické faktory
Fe-deficientní chloróza lnu, Zn-deficientní bronzovitost listů a růžicovitost vrcholů lnu
Ochrana proti chorobám
alternariová skvrnitost lnu, antraknóza lnu , fusariové hnědnutí stonků lnu, fusariové vadnutí lnu, padlí lnu , septoriová stonková páskovitost lnu , černá kořenová hniloba lnu
Ochrana proti škůdcům
dřepčík lnový, dřepčík pryšcový, třásněnka lnová
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, medyněk měkký, oves hluchý, pýr plazivý.
Dvouděložné: Heřmánkovec nevonný, hluchavky, hořčice rolní, kokoška pastuší tobolka, konopice polní, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, lilek černý, merlíky, penízek rolní, opletka obecná, rdesno blešník, ředkev ohnice, řepka ozimá, svízel přítula, violka trojbarevná, výdrol řepky, zemědým lékařský.
Vytrvalé: Mléč rolní, pcháč oset, podběl lékařský.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Mezi nechemické metody jsou řazeny způsoby regulace plevelů bez využití herbicidů. Jedná se o postupy, jejichž hlavním cílem je omezit výskyt plevelů v budoucích porostech plodin. Důležitým faktorem je dokonalá podzimní a předseťová příprava půdy; odstranění oddenků a zničení časně vzešlých dvouděložných plevelů důkladným vláčením před setím lnu; založení dobře zapojeného porostu lnu.
Chemická regulace plevelů
Proti dvouděložným plevelům se dnes nejvíce uplatňuje postemergentní herbicidní ošetření porostu lnu při výšce 4–15 cm, tj. ve fázi stromečku. Stále pro aplikaci postemergentních herbicidů proti dvouděložným plevelům ve lnu platí zásady: dávka vody nad 400 l/ha, režim postřikovače (trysky, tlak) tvořící kapky o průměru kolem 0,5 mm, teplota vzduchu do 25 °C, nejméně 1 den před ošetřením nesmí pršet, aby se na povrchu listu vytvořila dostačující vrstva rostlinných vosků. Je nutné mít na vědomí, že se potlačují dvouděložné plevele v citlivé dvouděložné plodině. K regulaci jednoděložných plevelů je vypracován systém použití účinných graminicidů. Režim aplikace se neliší od postupu v jiných plodinách. Je nutné ovšem dodržet odstup nejméně 4 dny mezi jednotlivými aplikacemi herbicidů. Len nesmí být vyšší než 25 cm a nesmí být ve fázi butonizace.
Rezistence plevelů a antirezistentní strategie
Střídání aplikace herbicidů s odlišnými mechanizmy účinku účinnými látkami v osevním postupu na daném pozemku.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Po preemergentní aplikaci herbicidů se posuzuje výskyt plevelů, když má len výšku kolem 5 cm. V případě potřeby se využije některé z metod postemergentního ošetření jako doplňujícího ošetření. V období dozrávání lnu se vyhodnotí výskyt plevelů a účinnost zásahu jako podklad pro rozhodování
v dalším vegetačním období.
Monitoring plevelů
Druhové spektrum plevelů ve lnu je široké a zpravidla odpovídá zastoupení plevelných druhů v jarních obilninách v dané lokalitě. Podle znalostí o pozemku se připraví program ošetření proti plevelům. Po vzejití, při výšce lnu kolem 3–5 cm, se posoudí výskyt vzešlých plevelů a rozhodne se o volbě herbicidu. V dalších dnech se zhodnotí výskyt jednoděložných plevelů arozhodne se o případném dalším ošetření. Lze říci, že proti dvouděložným plevelům ve lnu se ošetřuje vždy. Plevele velmi konkurují lnu při příjmu živin a vláhy z půdy, přispívají k rozvoji chorob, zhoršují podmínky pro mechanizovanou sklizeň a zvláště výrazně snižují výnos
a znehodnocují jakost semene a stonku a krátkého vlákna.
Bezplevelný porost lnu je jedním z hlavních faktorů rozhodující o rentabilitě pěstování lnu.
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.