Hostitelské spektrum
Polyfágní patogen, za vysoké vlhkosti napadá především jemná a poškozená pletiva mnoha druhů rostlin. Poněvadž přežívá jako saprofyt, není hostitelský okruh důležitý z hlediska možného zdroje infekce.
Příznaky poškození/napadení
Napadá všechny části rostliny po celou dobu vegetace. Semenáčky a mladé rostliny (až do fáze 6 listů) odumírají většinou měkkou hnilobou listů i stonků. Při napadení vegetačního vrcholu nebo poupěte dochází k jejich vyhnití a zaschnutí. Na poškozené rostlině se tvoří boční květenství. Napadení lodyh v pozdější vývojové fázi nezničí za suchého počasí rostlinu celou, ale způsobí zaschnutí částí vodivých svazků. Největší škody působí předčasným dozráváním (suchá a mokrá hniloba stonků) a hnilobou úborů.
Napadení se projevuje mokvavou šedozelenou skvrnou, která hnědne nebo tmavne. Za vlhkého počasí porůstá napadené části typický šedý porost patogenu. V pokročilém stadiu napadení se tvoří sklerocia. Ta pevně ulpívají na nažkách z napadených úborů i na zbytcích napadených rostlin. Napadené úbory v závislosti na podmínkách buď uhnívají, nebo trouchnivějí a opadávají.
Možnost záměny poškození/napadení
V počátečních fázích onemocnění šedou plísňovitost nelze odlišit od ostatních chorob, navíc saprofyticky kolonizuje pletiva napadená jinými houbami. Dobře ji lze determinovat, až když vytváří šedé porosty konidioforů a konidií. Po poškození středu úborů plošticemi houba rychle prorůstá celým úborem, a tak zvyšuje způsobené škody.
Životní cyklus
Široce polyfágní houba, která napadá mnoho druhů rostlin. Saprofyticky kolonizuje pletiva již odumřelá po napadení jinými houbami. Na nich se množí a z nich se šíří i na zdravá pletiva rostlin. Vyskytuje se především za vlhkého počasí. Její konidie jsou pravidelně izolovány nejen z rostlinných zbytků, ale i z nářadí, strojů zařízení apod. Je běžnou součástí půdní mikroflory, podílí se na rozkladu rostlinných zbytků. Jde o typický příležitostný patogen, infekce a rozvoj onemocnění probíhá především na oslabených rostlinách. Infikuje hlavně jemná pletiva, jako korunní plátky, pletiva poškozená mechanicky i hmyzem. Šedá plísňovitost patří k závažným chorobám slunečnice ve vlhkých letech, především když je deštivé počasí od květu do sklizně. V minulých suchých letech měla malý význam. Houba přežívá na infikovaných rostlinných zbytcích i na jiných hostitelích. Je přenosná osivem, a to jak myceliem v nažkách, tak i jako příměs sklerocií. Napadení zvyšuje přehnojení dusíkem, příliš husté setí a zaplevelení porostů. Znečištění rostlin škůdci, zejména mšicemi a plošticemi, jakož i pyl napadaný na listech zvyšuje nebezpečí infekce.
Hospodářský význam
V současné době méně významná choroba, především vlivem suššího počasí v posledních letech. Za vlhkého počasí v období dozrávání však dokáže úbor zcela zničit v průběhu 8–10 dnů. Nouzové dozrávání sníží na napadené rostlině množství oleje o 15–20 % a HTS o 20–25 %. Zvyšuje kyselost oleje, a tím ztěžuje technologii jeho zpracování. Škody způsobuje jen, pokud dlouhodobě trvá deštivé počasí, a to hlavně během květu a dozrávání. Může způsobovat i odumírání klíčních rostlin.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Často je uváděno, že základem ochrany je odstranění posklizňových zbytků. Vzhledem k tomu, že se jedná o všudypřítomného saprofága, který se velmi rychle šíří, nelze zdroj infekce účinně eliminovat.
Z dalších opatření jsou významné:
- Optimální hustota porostu.
- Odplevelení a harmonická výživa (nepřehnojovat dusíkem).
- Doporučuje se výběr odolnějších hybridů.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Provádí se současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4.–6. list (BBCH 14–19) a plný květ (BBCH 65), případně do konce květu (BBCH 69).
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Vzhledem k tomu, že se porosty slunečnice ošetřují fungicidy během vegetace 1×, maximálně 2× není zde výrazné riziko vzniku rezistence. Tento patogen se může šířit i z jiných porostů, na nichž mohl v průběhu let získat rezistenci.