Rostlinolékařský portál

Tolice vojtěška.

Dospělci jsou 2 mm velcí, šedožlutí až šedohnědí.
Larvy 1,5–2 mm dlouhé, žlutavé, beznohé a bez hlavy.

Květní poupata přeměněna v cibulovité, někdy nafialovělé hálky. Uvnitř hálky bývá 5–7 citronově žlutých larev.

Dospělci se líhnou koncem května a začátkem června. Samičky kladou vajíčka do květních poupat. Larvy sají na bazálních částech korunních plátků a tyčinek. Poupata se mění v hálky, v nichž se vyvíjejí larvy. Semena se nevytvoří. Po dvou týdnech se larvy kuklí v půdě. Do roka se vyvinou 3 pokolení. 
Vývoj škůdce podporuje vlhké a teplé počasí.

V místě výskytu snižuje výnos semene. Největší škody způsobují larvy 2. generace na vojtěšce ponechané na semeno z 2. seče. 

Odběrem půdního vzorku v podzimním období a proplavením stanovit množství larválních zámotků na 1 m2. Prognóza slabého výskytu do 200 larválních zámotků, střední výskytu 200–400 a nad 400 larválních zámotků výskyt silný. Prognózu výskytu pro ošetření porostu lze také stanovit, odpočtem hálek v polovině srpna předchozího roku.

10 % květů s larvami v průběhu srpna předcházejícího roku (množitelské porosty vojtěšky).

Ošetření se signalizuje v oblasti prognózy silného a středního výskytu škůdce, jsou-li příznivé povětrnostní podmínky pro vývoj 1. a 2. generace plodomorky vojtěškové po celou dobu od začátku vegetace až do začátku tvorby zelených poupat 2. seče vojtěšky (tj. dostatečné teplo a vlhko bez dlouhého přerušení obdobím sucha), v ostatních oblastech se ošetřují pouze ty porosty, na nichž bylo v polovině srpna předchozího roku napadeno alespoň 10 % květů vojtěšky. Porosty, ponechané na semeno z 1. seče se ošetří v oblastech prognózy silného výskytu za předpokladu, že v průběhu dubna a května trvají příznivé podmínky pro vývoj škůdce (dostatečné teplo a vlhko).

Vojtěšku vysévat na pozemcích s lehčí půdou, na vyvýšených a návětrných polohách. První seč semenné vojtěšky a seče vojtěšky ke krmení uskutečnit nejpozději při zakvétání. 
Jedním z významných agrotechnických zásahů je vláčení po první seči tam, kde jsou problémy s výskytem bejlomorkovitých (plodomorka vojtěšková a bejlomorka vojtěšková). Tím zásahem lze úspěšně snížit počet larválních zámotků a kukel, které jsou ve vrchní vrstvě půdy. Dochází k prosušení půdy a plodmorky, které mají velký nárok na vlhkost i určitou teplotu, hynou.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Přípravky se aplikují jen v semenných porostech, a to jen v období maximálního nasazování zelených květních poupat. Toto ošetření se spojuje s ošetřením proti ostatním škůdcům semenné vojtěšky (třásněnky a klopušky).

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Hodnotí se výskyt hálek v semenném porostu.