Rostlinolékařský portál

Polyfág, který se vyvíjí nejlépe na merlíkovitých bylinách, ale také na ovocných dřevinách, jednoletých i vytrvalých bobovitých, sóji nebo slunečnici. Zřídka napadá brambory, obilí, trávy.

Motýl je šedožlutý v rozpětí křídel 15–28 mm.
Housenky jsou zelené, poloprůzračné s tmavou hlavou, později šedozelené, s tmavou, výraznou hřbetní páskou. 

Na cukrovce mohou škodit také housenky jiných motýlů, např. makadlovka řepná (Scrobipalpa ocellatella), můra zelná (Mamestra brassicae), můra kapustová (Lacanobia oleracea) a můra zahradní (Lacanobia suasa). 

Housenky poškozují nejprve okraje listů na rubu, později škodí plošně na listech opředených lesklými vlákny.

Škody hospodářsky významné na východě Evropy, u nás škody minimální. Zavíječ řepný způsobil rozsáhlé škody v roce 1921 při kalamitním přemnožení. Od té doby se početněji vyskytl jen několikrát a způsobené škody měly jen místní význam. 

Odpočet housenek na rostlinách.

jaro: 

• 10 housenek na 1 m² při vlhkém počasí, 
• 5 housenek na 1 m² při suchém počasí. 

léto: 

• 10 housenek na 1 m².

• Hluboká orba. 
• Včasné setí. 
• Bezplevelný porost cukrovky.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.