Rostlinolékařský portál

Višeň, třešeň, slivoň, broskvoň, jabloň, hrušeň, kdouloň obecná, dále široké spektrum jednoletých i vytrvalých bylin i dřevin.

Onemocnění se nejprve projevuje na povrchu dozrávajících plodů jako drobné, jakoby zmatnělé plošky, ze kterých se rychle stávají větší okrouhlé mírně propadlé skvrny. Na skvrnách se vytvářejí drobné oranžové až oranžovohnědé kupičky konidií, které někdy mohou i splývat v souvislou vrstvičku pokrývající celou lézi. Dužnina v místě napadení tmavne a postupně vysychá, takže se pletivo časem stále víc propadá až k pecce. Napadené plody vysychají a opadávají nebo zůstávají mumifikované viset v korunách do příští vegetační sezóny.

Příznaky choroby lze zejména v počátečním stadiu zaměnit za moniliovou hnilobu, po vytvoření vrstvy typicky zbarvených konidí je choroba již prakticky nezaměnitelná.

Polyfágní patogen, který se může vyskytovat na mnoha ovocných druzích a rostlinách. V sadech houba přetrvává na mumifikovaných plodech a na větvích stromů. K rozvoji onemocnění dochází hlavně v době dozrávání plodů, příznivé podmínky pro infekci představuje teplé a deštivé počasí.

Významná choroba především u některých odrůd višní dovezených z teplejších oblastí (´Újfehértói fürtös´, ´Érdi bötermö´), v posledních letech je její výskyt lokálně zaznamenáván i u třešní. V případě epidemického rozšíření choroba zničí významnou část úrody (20, 40 i více procent).

Houba Glomerella cingulata (glomerelová hniloba) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách následujících rodů a druhů: kdouloň obecná (Cydonia oblonga), jabloň (Malus spp.) a hrušeň (Pyrus spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

• Sleduje se vývoj napadení na plodech.

Pro podmínky ČR není vypracován žádný model prognostikující riziko vzniku infekce.

• Zvýšené riziko výskytu onemocnění lze očekávat za teplého deštivého počasí, zejména pokud takové nastane na počátku dozrávání plodů.

Ve výsadbách s předchozím výskytem onemocnění a v případě citlivých odrůd (viz hospodářský význam), je vysoká pravděpodobnost výskytu onemocnění. Míra hospodářské škodlivosti se v neošetřovaných výsadbách postupně v průběhu dalších let významně zvažuje.

• Neprovádí se, lze využít znalosti o předchozím výskytu napadení a s ohledem na odrůdovou skladbu.

• Upřednostnění méně citlivých odrůd.
• Důsledné sklizení všech plodů.
• Neponechávat napadené ovoce na stromech (infekční zdroj).

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Výskyty onemocnění významně omezí, pokud je proti moniliové hnilobě ošetřeno úč.l. tebukonazol v období počátku dozrávání, cca 2–3 týdny před sklizní.

• Ošetřovat je třeba preventivně, již před začátkem dozrávání plodů. Jakmile se napadení již vyskytne, bývá jeho eliminace značně obtížná.

Rezistence dosud nebyla prokázána, ale možnost přítomnosti rezistentních populací je ověřována, protože v některých výsadbách se v poslední době objevují problémy s nízkou účinností tebuconazolu. je proto třeba při ochraně důsledně dodržovat obecné zásady antirezistentní strategie.

Provede se do 7 dnů po aplikaci ošetření nebo při sklizni, při využití tříbodové stupnice: 1 – velmi dobrá účinnost, 2 – uspokojivá účinnost, 3 – neuspokojivá účinnost.