Rostlinolékařský portál

Za hlavní hostitele se považují rostliny rodů fíkovník (Ficus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), morušovník (Morus spp.), slivoň (Prunus spp.), topol (Populus spp.) a vrba (Salix spp.) a druhy Debregeasia hypoleuca, jabloň domácí (Malus domestica) a maklura oranžová (Maclura pomifera).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu tesaříka Apriona cinerea byl proveden v roce 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU.

​Brouk je protáhlý, dlouhý 26–50 mm, poměrně úzký, husté chloupkování mu dodává šedavý až šedožlutý vzhled. Na vrcholku hlavy je střední podélná prohloubená linie, vpředu ukončená mezi očima; tykadla jsou o něco delší než tělo.

Dospělce i larvy je možné zaměnit za jiné druhy tesaříků rodu Apriona i za jiné rody tesaříků.

Dospělci se živí kůrou výhonků, které mohou být okroužkované a uvadlé. Na napadených kmenech mohou být patrné jizvy po kladení vajíček. U mladých rostlin lze pozorovat výtok pryskyřice z jizev po kladení vajíček. Žír larev lze rozpoznat podle výskytu chodbiček pod kůrou a později i chodbiček ve dřevě. Ve srovnání s jinými škůdci napadajícími dřevo se larvy snáze zjišťují díky přítomnosti otvorů v kmeni, kterými vytlačují larvy dřevní drť a trus. Každá larva vytvoří 8 až 10 takovýchto kruhových otvorů. Obvykle jsou tyto otvory na stejné straně kmene a larva se nachází v blízkosti nejspodnějšího otvoru, protože při žíru postupuje shora dolů. Nápadným znakem přítomnosti larev je nahromadění velkého množství dřevní drti u paty napadených stromů.

Obdobné příznaky (přítomnost dřevěných drtinek) působí i larvy drvopleně obecného (Cossus cossus), výletové otvory a požerky mohou být zaměněny za výletové otvory a požerky jiných druhů tesaříků.

V Indii se dospělci líhnou od června do září, po vylíhnutí následuje úživný žír na kůře zelených výhonků. Samice kladou vajíčka buď na větve, nebo na hlavní kmen do vykousaných komůrek. Larvy se líhnou po 5–7 dnech. Larvy při žíru v kmeni postupují směrem dolů a vytvářejí v pravidelných intervalech otvory, jimiž vytlačují dřevní drť a trus. V počátečních stadiích larválního růstu jsou tyto otvory blízko u sebe, ale později, jak larva dorůstá, jsou tyto otvory dále od sebe. Pokud larva napadne kmen velkého vzrostlého stromů, jsou otvory blíže k sobě. U mladých rostlin mohou larvy pronikat i do kořenů. Vývojový cyklus je dvouletý. Dospělci se dožívají až 35 dnů.

O schopnostech aktivního šíření tesaříka nejsou dostupné údaje, nepředpokládá se však přelet na větší vzdálenosti. Na delší vzdálenosti se může šířit při mezinárodním obchodu s vlhkým dřevem, s hostitelskými rostlinami nebo i s dřevěnými výrobky (včetně dřevěných obalů, štěpky, palivového dříví) obsahujícími kůru.

Larvy tesaříka vytvářejí ve dřevu dlouhé chodby, větší počet larev ovlivňuje růst stromů a snižuje množství a kvalitu dřeva a délku života stromů. Stromy mohou odumírat a kmeny se mohou lámat. Dřevo se stává nevhodným pro komerční využití, následný průnik hub a bakterií do chodeb může způsobit zabarvení dřeva. Napadené stromy jsou mnohem méně odolné větru, i při mírném větru mohou být poškozeny nebo vyvráceny. Tesařík má potenciál působit velké škody v jabloňových a morušových sadech a na topolových plantážích. 

Asie: Indie, Pákistán.

Tesařík A. cinerea se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Rostliny rodů fíkovník, morušovník, topol, vrba a druhů Debregeasia hypoleuca a maklura oranžová, dovážené z asijských zemí, musí mít průměr kmene u paty menší než 1 cm, nebo musí pocházet ze země uznané za prostou tesaříka A. cinerea, nebo musí být trvale pěstovány v oblasti prosté tesaříka A. cinerea, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu. Nelze-li splnit uvedené požadavky, musí být tyto rostliny trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na místě produkce, které státní organizace ochrany rostlin země původu uznala za prosté tesaříka A. cinerea a které bylo každoročně podrobeno dvěma úředním prohlídkám zaměřeným na jakékoli známky výskytu tesaříka A. cinerea, prováděným ve vhodných obdobích, a žádné známky výskytu tesaříka A. cinerea nebyly zjištěny, a které je obklopeno nárazníkovou zónou o šířce alespoň 2000 m při uplatnění vhodného preventivního ošetřování, kde každoroční úřední průzkumy prováděné ve vhodných obdobích potvrdily nepřítomnost tesaříka A. cinerea. Bezprostředně před vývozem musí být tyto rostliny, a zejména jejich kmeny, podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka A. cinerea; v případě potřeby musí tyto prohlídky zahrnovat destruktivní vzorkování. Další možností je, že rostliny musely být trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací před zavlečením tesaříka A. cinerea a bezprostředně před vývozem musely být tyto rostliny, a zejména jejich kmeny, podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka A. cinerea a v případě potřeby musela tato prohlídka zahrnovat destruktivní vzorkování. 

Monitoring v oblastech, kde se tesařík vyskytuje, lze provádět vizuálně sledováním nápadných příznaků výskytu na hostitelských rostlinách.

Při zjištění výskytu tesaříka A. cinerea na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V oblastech s výskytem tesaříka se doporučuje kácení anebo prořezávání napadených rostlin a odstraňování hostitelských rostlin v okolí jabloňových sadů a topolových plantáží.

Ochranná opatření zahrnují insekticidní ošetření pomocí postřiků nebo mikrokapslí proti dospělcům, vajíčkům či mladým larvám anebo fumigaci či injekce proti starším larvám v kmenech a větvích. K ošetření injektováním do larválních chodbiček je možné využít přípravky na bázi Beauvaria bassiana nebo parazitické hlístice, např. rodů Steinernema nebo Heterorhabditis.