Rostlinolékařský portál

Tesařík A. germari má široké spektrum hostitelů, z nichž za hlavní hostitele se považuje několik druhů rodu topol (Populus) a dále fíkovník smokvoň (Ficus carica), chlebovník různolistý (Artocarpus heterophyllus), jabloň domácí (Malus domestica), jabloň drobnoplodá (M. baccata), jerlín japonský (Sophora japonica), morušovník bílý (Morus alba), morušovník himálajský (M. macroura) a papírovník čínský (Broussonetia papyrifera).  
K dalším hostitelům patří například rostliny rodů citroník (Citrus spp.), dub (Quercus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jilm (Ulmus spp.), ořešák (Juglans spp.), ostružiník (Rubus spp.), pavlovnie (Paulownia spp.), vrba (Salix spp.) a dokonce i borovice (Pinus spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu tesaříka Apriona germari byl proveden v roce 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělce i larvy je možné zaměnit za jiné druhy tesaříků rodu Apriona i za jiné rody tesaříků. Dospělci se odlišují od druhu tesařík A. rugicollis menším počtem černých hrbolků v přední části krovek. 

Dospělci v průběhu zralostního žíru okusují mladou kůru, v níž zůstávají nepravidelné jizvy, což může vést k vážnému poškození výhonů. Z míst kladení vajíček lze pozorovat výtok pryskyřice, v kůře se nacházejí larvální chodby. Ve srovnání s jinými rody tesaříků je poškození larvami rodu Apriona snadno rozpoznatelné podle toho, že larvy, vyžírající chodby podél jádrového dřeva, vyžírají také příčné otvory, jimiž odstraňují trus a dřevní drť. Tyto otvory se obvykle nacházejí na stejné straně kmene a postupně se zvětšují směrem odshora dolů. U paty kmene se hromadí dřevní drť.

Obdobné příznaky (přítomnost dřevěných drtinek) působí i larvy drvopleně obecného (Cossus cossus), výletové otvory a požerky mohou být zaměněny za výletové otvory a požerky jiných druhů tesaříků.

V Číně se délka životního cyklu liší v závislosti na klimatu a zeměpisné šířce. Čím severněji se A. germari vyskytuje, tím delší má vývoj. Obvykle trvá vývoj 2–3 roky. Dospělci se objevují mezi červencem a říjnem. Samice se páří a kladou vajíčka 10–15 dní po vylíhnutí. Vajíčka jsou kladena pod kůru do vykousaných komůrek. Larvy se nejprve živí v bělovém a posléze v jádrovém dřevu a na kmenech vytvářejí otvory pro odstraňování dřevní drti a trusu. V jednom stromu může být několik larev. Přezimuje vajíčko nebo larva. Stadium kukly se objevuje od poloviny června do poloviny srpna.

Aktivní šíření tesaříka probíhá jen na kratší vzdálenosti. Na delší vzdálenosti se může šířit v mezinárodním obchodu s hostitelskými rostlinami nebo i s dřevěnými výrobky (včetně dřevěných obalů, štěpky, palivového dříví) obsahujícími kůru.

Larvy tesaříka vytvářejí ve dřevu dlouhé chodby, větší počet larev ovlivňuje růst stromů a snižuje množství a kvalitu dřeva a délku života stromů. Napadené stromy mohou odumírat a kmeny se mohou snadněji lámat. Dřevo se stává nevhodným pro komerční využití, následný průnik hub a bakterií do chodeb může způsobit zabarvení dřeva. Napadené stromy jsou mnohem méně odolné větru, i při mírném větru mohou být poškozeny nebo vyvráceny. Tesařík napadá zdravé i oslabené stromy. V oblastech výskytu v Číně je považován za vážnou hrozbu pro lesy a topolové plantáže, v těchto plantážích byly také zaznamenány vážné škody. Tesařík je také hrozbou pro ovocné plodiny, zejména fíkovník smokvoň a jabloně. 

Asie: Bangladéš, Bhútán, Čína, Indie, Kambodža, Laos, Myanmar, Nepál, Thajsko, Vietnam.

Tesařík A. germari se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Rostliny určené k pěstování rodů dalbergie (Dalbergia), jilm (Ulmus), kaštanovník (Castanea), morušovník (Morus), topol (Populus), vrba (Salix), Xylosma a druhů břestovec čínský (Celtis sinensis), fíkovník Ficus retusa, fíkovník Ficus infectoria, fíkovník plstnatý (Ficus hispida), fíkovník smokvoň (Ficus carica), chlebovník Artocarpus chaplasha, chlebovník celokrajný (Artocarpus integer), chlebovník různolistý (Artocarpus heterophyllus), jerlín japonský (Sophora japonica), kajan indický (Cajanus cajan), kamélie olejodárná (Camellia oleifera), lojovník čínský (Sapium sebiferum), lokvát japonský (Eriobotrya japonica), maklura Maclura tricuspidata, melie šeříková (Melia azedarach), olše Alnus formosana, ořešák královský (Juglans regia), ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata), papírovník čínský (Broussonetia papyrifera), papírovník Kazinockého (Broussonetia kazinoki), Schima superba, skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), sýrovník malabarský (Bombax malabaricum), Trema amboinense, Trema orientale, trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a Vernicia fordii, dovážené z asijských zemí, musí mít průměr kmene u paty menší než 1 cm, nebo musí pocházet ze země uznané za prostou tesaříka A. germari, nebo musí být trvale pěstovány v oblasti prosté tesaříka A. germari, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu. Nelze-li splnit uvedené požadavky, musí být tyto rostliny trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na místě produkce, které státní organizace ochrany rostlin země původu uznala za prosté tesaříka A. germari a které bylo každoročně podrobeno dvěma úředním prohlídkám zaměřeným na jakékoli známky výskytu tesaříka A. germari, prováděným ve vhodných obdobích, a žádné známky výskytu tesaříka A. germari nebyly zjištěny, a které je obklopeno nárazníkovou zónou o šířce alespoň 2000 m při uplatnění vhodného preventivního ošetřování, kde každoroční úřední průzkumy prováděné ve vhodných obdobích potvrdily nepřítomnost tesaříka A. germari. Bezprostředně před vývozem musí být tyto rostliny, a zejména jejich kmeny, podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka A. germari; v případě potřeby musí tyto prohlídky zahrnovat destruktivní vzorkování. Další možností je, že rostliny musely být trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací před zavlečením tesaříka A. germari a bezprostředně před vývozem musely být tyto rostliny, a zejména jejich kmeny, podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka A. germari a v případě potřeby musela tato prohlídka zahrnovat destruktivní vzorkování.
Dřevo rostlin výše uvedených rodů a druhů, a dále i dřevo rodů citroník (Citrus), hrušeň (Pyrus), jabloň (Malus) a druhu Prunus pseudocerasus, dovážené z asijských zemí, musí pocházet ze země, v níž se tesařík A. germari nevyskytuje, nebo z oblasti, v níž se tesařík A. germari nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut, nebo musí být podrobeno vhodnému ionizujícímu záření tak, že v kterékoliv jeho části bylo dosaženo nejméně 1 kGy absorbované dávky, nebo musí být prosté kůry, mít příčný průměr v největším rozměru nepřesahující 20 cm a být ošetřeno vhodnou fumigací fluoridem sulfurylu v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Dřevo ve formě dřevěných štěpků a zbytků, získané zcela nebo částečně z uvedených rostlin, musí pocházet ze země, v níž se tesařík A. germari nevyskytuje, nebo z oblasti, v níž se tesařík A. germari nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být zpracováno na kusy o tloušťce a šířce nejvýše 2,5 cm, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut. 

Monitoring v oblastech, kde se tesařík vyskytuje, lze provádět vizuálně sledováním nápadných příznaků výskytu na hostitelských rostlinách.

Při zjištění výskytu tesaříka A. germari na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V oblastech s výskytem tesaříka se doporučuje kácení anebo prořezávání napadených rostlin a odstraňování hostitelských rostlin v okolí jabloňových sadů a topolových plantáží.

Ochranná opatření zahrnují insekticidní ošetření pomocí postřiků nebo mikrokapslí proti dospělcům, vajíčkům či mladým larvám, anebo fumigaci či injekce proti starším larvám v kmenech a větvích. K ošetření injektováním do larválních chodbiček je možné využít přípravky na bázi Beauvaria bassiana nebo parazitické hlístice, např. rodů Steinernema nebo Heterorhabditis.