Rostlinolékařský portál

tesařík

Apriona rugicollis

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

Vědecká synonyma: Apriona gressitti, Apriona japonica, Apriona plicicollis

EPPO kód: APRIJA

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Tesařík A. rugicollis napadá různé listnáče, k nimž patří rostliny rodů hloh (Crataegus spp.), jabloň (Malus spp.) a topol (Populus spp.) a druhů břestovec čínský (Celtis sinensis), buk vroubkovaný (Fagus crenata), datyně japonská (Enkianthus perulatus), fíkovník smokvoň (Ficus carica), lokvát japonský (Eriobotrya japonica), morušovník bílý (Morus alba), papírovník čínský (Broussonetia papyrifera), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), vrba babylónská (Salix babylonica) a zelkova pilovitá (Zelkova serrata).

Situace v ČR

Status výskytu v ČR

Nevyskytuje se.

Výsledky detekčních průzkumů

Úřední detekční průzkum výskytu tesaříka A. rugicollis byl proveden v roce 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU.

Popis

Dospělci mají typický vzhled tesaříků, dosahují délky 26–50 mm a šířky 8–16 mm, samice jsou většinou větší a robustnější než samci. Základní barva těla je černá, ale téměř celé tělo je pokryté jemnými, krátkými olivově šedými až nazelenalými chloupky, které jsou méně husté a modrošedé na okrajích a švu krovek a na nohách. Tykadla jsou černá, třetí tykadlový článek je v přední části obkroužen světle šedými chloupky. Tykadla samic o něco přesahují délku těla, u samců přesahují délku těla o 1/3. Na štítu je pár zakřivených postranních trnů. Na přední třetině krovek je množství lesklých hladkých hrbolků (méně než 150 na každé krovce).
Vajíčka jsou 6–9 mm dlouhá, protáhlá, štíhlá, oválná, žlutobílá, v průběhu vývoje tmavnou. s mírně zahnutým a zúženým předním koncem. Beznohá larva dorůstá až 70 mm, je krémově bílá se světle červenohnědou předohrudí, s tmavší vlnitou páskou vpředu a hustými řádkami zrnek vybíhajícími ze zadního okraje. Kukla je žlutobílá, délky až 50 mm. Jsou na ní viditelné tělní struktury dospělce, tykadla jsou natažená dozadu, kde jsou stočená nad vyvíjejícími se základy křídel a druhým párem nohou.

Možnost záměny

Dospělce i larvy je možné zaměnit za jiné druhy tesaříků rodu Apriona i za jiné rody tesaříků. Dospělci se odlišují od druhu A. germari větším počtem černých hrbolků v přední části krovek.

Příznaky poškození/napadení

Na větvích a kmenech napadených rostlin mohou být zřetelné podkovovité jizvy, vykousané samičkou pro nakladení vajíček. Příznaky zralostního žíru dospělců jsou nepravidelné jizvy v jemné kůře a poškozené mladé výhony. Larvy vytvářejí na kmeni nápadné otvory v řadě nad sebou, jimiž odstraňují dřevní drť a trus, z nichž může vytékat míza. Průměr těchto otvorů se zvětšuje směrem k patě kmene. U paty kmene se také hromadí dřevní drť. Po kůrou napadených větví anebo kmenů se nacházejí larvální chodbičky.

Možnost záměny poškození/napadení

Obdobné příznaky (přítomnost dřevěných drtinek) působí i larvy drvopleně obecného (Cossus cossus), výletové otvory a požerky mohou být zaměněny za výletové otvory a požerky jiných druhů tesaříků.

Životní cyklus

Vzhledem k širokému geografickému rozšíření tesaříka A. rugicollis se rychlost vývoje značně liší podle průměrných místních teplot a doba vývoje se pohybuje mezi 1 rokem v jižní části jeho rozšíření a až 3 lety na severu. Dospělci se obvykle objevují od konce května do srpna, ale líhnutí není synchronizováno a může pokračovat až do pozdního léta. Dospělci se živí měkkou floémovou tkání kmenů a větví svých hostitelů a jsou nejaktivnější v noci. K páření dochází přibližně 10 dní po vylíhnutí. Samice kladou 1–2 vajíčka každý den do vaječných komůrek, které vykousávají na kmenech a větvích o průměru 1–10 cm. Vajíčka se obvykle nacházejí ve výšce do dvou metrů nad zemí a vyvíjejí se přibližně 10–20 dní. Vylíhlé larvy se nejprve zavrtají do bělového dřeva a poté vyhloubí hlubší chodby do xylemu a vytvářejí v určitých intervalech na povrchu kmene otvory, kterými vytlačují dřevní drť a trus. Při žíru postupuje larva směrem dolů, chodbičky mohou přesahovat délku 1 m a dosahovat až ke kořenům. Kukelní komůrku z vláknitých kousků dřeva si larvy vytvářejí v horní části chodby. Dospělci se líhnou kruhovým otvorem o průměru 13 nebo více mm.

Způsoby šíření

Dospělci mohou přeletovat až na vzdálenost 2,5 km, i když běžnější je přelet na 250–500 m. Na dlouhé vzdálenosti se může tesařík šířit s napadeným školkařským materiálem. A. rugicollis je nejvýznamnějším druhem rodu Apriona, vyskytujícím se ve východní Číně, Japonsku, na Korejském poloostrově a na Tchaj-wanu, a napadený materiál pocházející z těchto oblastí představuje riziko přenosu nedospělých stadií. Další rizikovou komoditu představuje neošetřený dřevěný obalový materiál z těchto oblastí. Larvy byly již vícekrát zachyceny v dřevěném obalovém materiálu z Číny a Tchaj-wanu. Dalšími rizikovými komoditami jsou bonsaje a nezpracované dřevo, zejména topol z Číny.

Hospodářský význam

Tesařík napadá živé stromy, včetně hospodářsky významných druhů, a je proto významným škůdcem ve svém původním areálu, a to pro morušovníky v Číně, KLDR a Korejské republice, rostliny zelkovy v Japonsku a topolové plantáže v severní Číně. Larvy mohou vyžírat slabší větve, což působí jejich odumírání a vylamování. Napadení více larvami může oslabit stromy, zvyšovat jejich náchylnost k poškození větrem a vést až k odumření stromů. Napadené morušovníky zakrňují a neplodí, fíkovníky neplodí a odumírají. V Číně byly zaznamenány vážné škody na topolových plantážích, na nichž tento tesařík spolu s dalšími dřevokaznými tesaříky způsobil odumření vysokého počtu stromů.
Je pravděpodobné, že zejména klima středomořské oblasti a teplejších oblastí jižní Evropy jsou vhodné pro usídlení tesaříka A. rugicollis, a předpokládá se, že by v těchto oblastech měl 2–3letý životní cyklus.

Zeměpisné rozšíření

Asie: Čína, Japonsko, KLDR, Korejská republika, Tchaj-wan.

Fytosanitární regulace

Tesařík A. rugicollis se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Rostliny určené k pěstování rodů morušovník (Morus), vrba (Salix), topol (Populus) a druhů břestovec čínský (Celtis sinensis), buk vroubkovaný (Fagus crenata), čajovník čínský (Camellia sinensis), datyně japonská (Enkianthus perulatus), Debregeasia edulis, dřezovec japonský (Gleditsia japonica), dužistopka sladká (Hovenia dulcis), fíkovník smokvoň (Ficus carica), Firmiana simplex, hloh javorolistý (Crataegus cordata), jilm čínský (Ulmus parvifolia), kdoulovec čínský (Chaenomeles sinensis), lapina škumpolistá (Pterocarya rhoifolia), lapina úzkokřídlá (Pterocarya stenoptera), lokvát japonský (Eriobotrya japonica), marhaník granátový (Punica granatum), platan javorolistý (Platanus x hispanica), platykarya šišticovitá (Platycarya strobilacea), pukol okrouhlolistý (Lagerstroemia indica), sapan Caesalpinia japonica, skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), svída japonská (Cornus kousa), tavolník Thunbergův (Spiraea thunbergii), tomel japonský (Diospyros kaki), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), Villebrunea pedunculata, zelkova pilovitá (Zelkova serrata) a zmarlika čínská (Cercis chinensis), dovážené z asijských zemí, musí mít průměr kmene u paty menší než 1 cm, nebo musí pocházet ze země uznané za prostou tesaříka A. rugicollis, nebo musí být trvale pěstovány v oblasti prosté tesaříka A. rugicollis, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu. Nelze-li splnit uvedené požadavky, musí být tyto rostliny trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na místě produkce, které státní organizace ochrany rostlin země původu uznala za prosté tesaříka A. rugicollis, a které bylo každoročně podrobeno dvěma úředním prohlídkám zaměřeným na jakékoli známky výskytu tesaříka A. rugicollis, prováděným ve vhodných obdobích, a žádné známky výskytu tesaříka A. rugicollis nebyly zjištěny, a které je obklopeno nárazníkovou zónou o šířce alespoň 2000 m při uplatnění vhodného preventivního ošetřování, kde každoroční úřední průzkumy prováděné ve vhodných obdobích potvrdily nepřítomnost tesaříka A. rugicollis. Bezprostředně před vývozem musí být tyto rostliny, a zejména jejich kmeny, podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka A. rugicollis; v případě potřeby musí tyto prohlídky zahrnovat destruktivní vzorkování. Další možností je, že rostliny musely být trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací před zavlečením tesaříka A. rugicollis a bezprostředně před vývozem musely být tyto rostliny, a zejména jejich kmeny, podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka A. rugicollis a v případě potřeby musela tato prohlídka zahrnovat destruktivní vzorkování.

Dřevo rostlin výše uvedených rodů a druhů, a dále i dřevo rodu citroník (Citrus) a druhů hrušeň písečná (Pyrus pyrifolia) a jabloň zakrslá (Malus pumila), dovážené z asijských zemí, musí pocházet ze země, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, nebo z oblasti, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut, nebo musí být podrobeno vhodnému ionizujícímu záření tak, že v kterékoliv jeho části bylo dosaženo nejméně 1 kGy absorbované dávky, nebo musí být prosté kůry, mít příčný průměr v největším rozměru nepřesahující 20 cm a být ošetřeno vhodnou fumigací fluoridem sulfurylu v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Dřevo ve formě dřevěných štěpků a zbytků, získané zcela nebo částečně z uvedených rostlin, musí pocházet ze země, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, nebo z oblasti, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být zpracováno na kusy o tloušťce a šířce nejvýše 2,5 cm, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut.

Dřevo rostlin výše uvedených rodů a druhů, a dále i dřevo rodu citroník (Citrus) a druhů hrušeň písečná (Pyrus pyrifolia) a jabloň zakrslá (Malus pumila), dovážené z asijských zemí, musí pocházet ze země, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, nebo z oblasti, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut, nebo musí být podrobeno vhodnému ionizujícímu záření tak, že v kterékoliv jeho části bylo dosaženo nejméně 1 kGy absorbované dávky, nebo musí být prosté kůry, mít příčný průměr v největším rozměru nepřesahující 20 cm a být ošetřeno vhodnou fumigací fluoridem sulfurylu v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Dřevo ve formě dřevěných štěpků a zbytků, získané zcela nebo částečně z uvedených rostlin, musí pocházet ze země, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, nebo z oblasti, v níž se tesařík A. rugicollis nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být zpracováno na kusy o tloušťce a šířce nejvýše 2,5 cm, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut.

Monitoring a prognóza

Monitoring v oblastech, kde se tesařík vyskytuje, lze provádět vizuálně sledováním nápadných příznaků výskytu na hostitelských rostlinách.

Provádění ochranných opatření

Při zjištění výskytu tesaříka A. rugicollis na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V oblastech s výskytem tesaříka se doporučuje kácení anebo prořezávání napadených rostlin a odstraňování hostitelských rostlin v okolí jabloňových sadů a topolových plantáží.

Chemická ochrana rostlin

Ochranná opatření v oblastech s výskytem tesaříka A. rugicollis zahrnují insekticidní ošetření pomocí postřiků nebo mikrokapslí proti dospělcům, vajíčkům či mladým larvám, anebo fumigaci či injekce proti starším larvám v kmenech a větvích. K ošetření injektováním do larválních chodbiček je možné využít přípravky na bázi Beauvaria bassiana nebo parazitické hlístice, např. rodů Steinernema nebo Heterorhabditis.

Odkazy a použité zdroje

EPPO Global Database

EPPO 2014: Apriona rugicollis. EPPO Data sheets on quarantine pests. Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 44 (2), 155–158.