Rostlinolékařský portál

Svítilka Pochazia shantungensis je invazní druh kříse původem z Číny, kde je považován za významného škůdce ovocných, lesních a okrasných dřevin.

Svítilka P. shantungensis je širokým polyfágem, který napadá více než 200 druhů rostlin z 81 čeledí. Vyskytuje se na spektru ovocných, okrasných i lesních dřevin a bylin. Z lesních dřevin napadá javor (Acer spp.), topol (Populus spp.), dub (Quercus spp.), lísku (Corylus spp.), vrbu (Salix spp.), jilm (Ulmus spp.), platan (Platanus spp.) dále pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), habr obecný (Carpinus betulus), ořešák královský (Juglans regia), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), habrovec japonský (Ostrya japonica). Z okrasných dřevin patří mezi hostitelské rostliny rododendron (Rhododendron spp.), dřín (Cornus spp.), katalpa (Catalpa spp.), kalina (Viburnum spp.), brslen (Euonymus spp.), cesmína (Ilex spp.), komule Davidova (Buddleja davidii), kamélie japonská (Camellia japonica), šácholán velkokvětý (Magnolia grandiflora), oleandr obecný (Nerium oleander), krásnoplodka japonská (Callicarpa japonica), albízie růžová (Albizia julibrissin), pawlonie plstnatá (Paulownia tomentosa), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), skalník bílý (Cotoneaster lacteus), vavřín vznešený (Laurus nobilis), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) a netvařec křovitý (Amorpha fruticosa). Z ovocných dřevin se svítilka vyskytuje na jabloni (Malus spp.), moruši (Morus spp.), broskvi (Prunus persica), olivovníku (Olea europaea) a révě vinné (Vitis vinifera). Ze zelenin napadá papriku (Capsicum spp.), z polních plodin slunečnici (Helianthus spp.).

Svítilka P. shantungensis byla na území Česka poprvé zaznamenána v roce 2025, a to na rostlině magnolie dovezené z Itálie.

Dospělci dosahují délky přibližně 15 mm. Zbarvení se pohybuje od hnědé po černou. Přední křídla jsou tmavě hnědá a charakteristickým znakem je eliptická bílá skvrna na jejich vnějším okraji. Rozpětí předních křídel může dosahovat až 30 mm. Vajíčka jsou bílá, podlouhlá a oválná, o délce přibližně 0,8–1 mm. Bývají pokryta bílým voskovým povlakem. V závislosti na tloušťce větvičky mohou být vajíčka kladena v jednotlivých řadách, případně i na spodní stranu listů blízko střední žilky. Jedna samička klade v průměru 20–30 vajíček. Larvy procházejí pěti instary. Jsou bílé barvy a jejich tělo je pokryto jemným voskovým povlakem. Stejně jako dospělci jsou larvy pohyblivé, což jim umožňuje přesun mezi jednotlivými částmi rostliny.

Dospělce nelze zaměnit s jiným druhem vyskytujícím se na území Evropy.

Svítilka působí škody sáním rostlinných šťáv a mechanickým poškozením pletiv při kladení vajíček. Nymfy i dospělci se živí na rostlinných pletivech, čímž oslabují rostlinu a narušují její fyziologické procesy. Dospělé samičky kladou vajíčka hluboko do mladých větviček dřevin. V důsledku narušení vodivých pletiv dochází k vysychání větví. Mechanické poškození představuje vstupní bránu pro sekundární napadení patogeny. Larvy i dospělci znečišťují rostlinu medovicí. Medovice porůstá saprofytickými černěmi, které snižují estetickou hodnotu rostlin a omezují fotosyntézu.

Svítilka má jednu až dvě generace ročně, přičemž počet generací závisí na klimatických podmínkách dané oblasti. Druh přezimuje ve stádiu vajíčka, která jsou kladena hluboko do pletiva mladých větviček, nejčastěji do paždí listů. Tato místa jsou obtížně viditelná, což ztěžuje jejich detekci. Vajíčka jsou chráněna voskovým povlakem. Larvy se líhnou od května a dospělci se objevují od července. Vajíčka druhé generace jsou kladena obvykle do konce srpna až září. Po vylíhnutí začínají larvy sát na hostitelských rostlinách. Často se sdružují do shluků a hromadně produkují medovici. Procházejí pěti vývojovými instary a jsou pohyblivé. Larvy preferují byliny před dřevinami. V závislosti na lokalitě a teplotních podmínkách se vajíčka nakladená první generací mohou buď vylíhnout ještě v témže roce a dát vzniknout druhé generaci nymf, nebo zůstat v klidovém stádiu a přezimovat až do následujícího jara. Dospělci jsou nejaktivnější v podvečer a během první poloviny noci.

Svítilka vykazuje vysokou mobilitu všech vývojových stádiích. Larvy i dospělci se dokážou na krátké vzdálenosti přesouvat pomocí skoků, k čemuž využívají silně vyvinuté zadní končetiny. Dospělci jsou schopni aktivního letu na krátké vzdálenosti, což přispívá k jejich šíření v rámci porostu. K zavlečení škůdce do nových oblastí dochází nejčastěji prostřednictvím přepravy rostlinného materiálu. Hlavním rizikem jsou vajíčka ukrytá v pletivu větviček. Tato vajíčka jsou obtížně detekovatelná a mohou být přehlédnuta i při vizuální kontrole. Z hlediska mezinárodního šíření je nejvýznamnějším faktorem obchod s okrasnými rostlinami, zejména původem z Asie.

Svítilka P. shantungensis je škůdce ovocných, lesních i okrasných dřevin. Ekonomické ztráty působí zejména ve východní Asii. Napadení svítilkou vede ke ztrátě vitality rostlin, odumírání mladých větviček, snížení výnosů, zhoršení kvality produkce a při silném napadení k úhynu hostitelských rostlin. Dochází také ke snížení tržní hodnoty rostlin, což představuje závažný problém u okrasných kultivarů.

Tento druh byl poprvé popsán v roce 1977 v Číně. Odtud se postupně rozšířil do Jižní Koreje (2010) a Japonska (2015). V Evropě se P. shantungensis poprvé objevila v roce 2018 ve Francii a Turecku, dále v roce 2021 a 2023 v Německu, v roce 2022 v Itálii, v roce 2023 v Nizozemsku, v roce 2024 v Bulharsku, Maďarsku a Spojeném království a v roce 2025 v Belgii, Francii a Česku.

Svítilka P. shantungensis byla v roce 2021 zařazena na výstražný seznam EPPO. Z analýzy rizika (PRA) vydané EPPO v roce 2025 však vyplynulo, že není odůvodněné, aby svítilka byla zařazena na seznam EPPO A2 List obsahující seznam škodlivých organismů doporučených k regulaci jako karanténní škodlivé organismy, které se na území EPPO vyskytují. P. shantungensis však bude ponechána na výstražném seznamu EPPO, a to po dobu dalšího jednoho roku. V souladu se závěry PRA Evropská komise rozhodla, že tento škodlivý organismus prozatím nebude na území EU regulován.

Monitoring se provádí kombinací vizuální prohlídky rostlin a použitím žlutých lepových desek k záchytu dospělců. 

Mechanická ochrana spočívá v odstraňování napadených větví. Řez je doporučeno provádět v zimě nebo časně na jaře před vylíhnutím larev. V menších výsadbách lze nymfy a dospělce odstraňovat ručně.  

Je doporučena aplikace postřiku proti dospělcům. Postřik proti larvám je vhodné aplikovat v období krátce po vylíhnutí.

H. Popadincová, ÚKZÚZ