fytoftorové odumírání
Phytophthora ramorum
říše: Chromista třída: Oomycetes čeleď: Peronosporaceae
Další české názvy: fytoftorové odumírání, náhlé odumírání dubů
EPPO kód: PHYTRA
Hostitelské spektrum
Phytophthora ramorum má široké spektrum hostitelských druhů. Mezi hlavní hostitelské druhy patří rostliny z čeledi borovicovité (Pinaceae), bukovité (Fagaceae), růžovité (Rosaceae), vřesovcovité (Ericaceae) a zimolezovité (Caprifoliaceae). V Evropě je napadána především kalina (Viburnum spp.), kamélie (Camellia spp.), pěnišník (Rhododendron spp.) a další okrasné druhy. Z listnatých dřevin, na kterých se v Evropě na ojedinělých místech zaznamenalo poškození, se jedná o buk lesní (Fagus sylvatica) a dub (Quercus spp.), z jehličnatých modřín japonský (Larix kaempferi) a modřín opadavý (Larix decidua). V USA jsou chorobou postiženy některé původní druhy dubů (Quercus spp.) a Lithocarpus densiflorus.
Situace v ČR
V ČR byl výskyt P. ramorum zjištěn v roce 2003 na rostlině kaliny Viburnum x bodnantense z Itálie, v roce 2009 na jedné rostlině pěnišníku, v roce 2011 na rostlině Pieris japonica, dovezené z Nizozemska, a na rostlinách pěnišníku, rovněž dovezených z Nizozemska, v roce 2013 na jedné rostlině pěnišníku (Rhododendron catawbiense ´Grandiflorum´) původem z Belgie a v roce 2015 ve třech případech, a to v zahradních centrech v Praze na rostlinách dodaných z Německa (Rhododendron yakushimanum ´Blurettia´ a ´Kalinka´a R. ponticum ´Graziella´), v Plzni na rostlině pěnišníku z Německa a v Dlouhé Loučce u Uničova na rostlinách pěnišníku dodaných v roce 2014 z Polska.
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se. V dřívějších případech přechodného výskytu proběhla úspěšná eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu probíhal v ČR nepřetržitě v letech 2004–2020. Na základě výsledků tohoto průzkumu byl stanoven výše uvedený status výskytu.
Příznaky poškození/napadení
Příznaky napadení se liší podle druhu hostitelské rostliny. K hlavním typům poškození se řadí korové nekrózy na kmenech doprovázené výtokem exsudátu, spála (nekrózy) listů a odumírání výhonů a skvrnitost listů. Typickým příznakem je odumírání vrcholů výhonů, větví a celých rostlin, kdy se napadená pletiva barví červenohnědě. Nekróza se může objevit na kterékoli části výhonu a postupovat všemi směry. Infekce listů se nejprve projevuje tvorbou tmavohnědých difúzních skvrn a to nejčastěji na špičce či okraji listové čepele. Dalším poškozením listnatých dřevin, které se objevuje nejčastěji v dolních partiích kmene, je nekróza vodivých pletiv a spodních vrstev kůry (nekrózy zasahují jen několik milimetrů do dřeva) přičemž nekrotizovaná pletiva bývají zřetelně ohraničena černou linií). Toto poškození je provázeno produkcí tmavě červeného exsudátu, který vytéká z neporušené kůry nad poškozením. Exsudát nemusí být vždy patrný, někdy bývá smýván deštěm nebo vysychá a na kůře se zůstávají jen hnědé skvrny. Poškození kmene dřeviny vede k chřadnutí dřeviny, které se projevuje chlorotizací a zmenšením olistění, postupujícím prosycháním celé koruny a nakonec dochází k odumření hostitele. Při poškození jehličnatých dřevin dochází nejčastěji k odumírání jehlic a mladých výhonů. U modřínu japonského bylo rovněž pozorováno napadení větví a korová nekróza.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky patogenu P. ramorum jsou zaměnitelné s napadením jinými druhy rodu Phytophthora. U pěnišníků je možné příznaky zaměnit s příznaky způsobenými druhy jako Phytophthora cactorum, P. citricola, P. citrophthora a P. nicotianae u příznaků na větvičkách a P. syringae u příznaků na listech.
Příznaky mohou být zaměněny i s poškozením z jiných příčin, např. s fyziologickými poruchami, abiotickými vlivy a poškozením chemickými látkami. Pro přesné určení původce je nutný laboratorní rozbor vzorku rostliny.
Životní cyklus
P. ramorum patří mezi intracelulární druhy patogenů s vláknitým, větveným, většinou nepřehrádkovaným myceliem, na kterém vznikají rozmnožovací orgány. Hyfy většinou netvoří haustoria. Při nepohlavním rozmnožování se na nediferencovaných vláknech mycelia nebo na sporangioforech terminálně vytvářejí zoosporangia, ve kterých dozrávají dvoubičíkaté zoospory. Uvolňované zoospory infikují rostlinná pletiva. Jinou formou spor jsou chlamydospory, tlustostěnné trvalé spory, s jejichž pomocí může patogen přežívat nepříznivá období.
Při pohlavním rozmnožování dochází ke kopulaci pohlavních buněk a následně k tvorbě pohlavních spor (oospor). Ty se mohou stát zdrojem zvýšené virulence a umožnit vznik mnohem agresivnějších variant. Pro růst a vývoj řasovky je optimální teplota okolo 20 °C, vyšší vzdušná vlhkost a ovlhčení rostlin.
Způsoby šíření
Spory patogenu P. ramorum se mohou lokálně šířit infikovanou vodou při zavlažování, rozstřikem kapek při dešti, infikovaným pěstebním substrátem nebo infikovaným pracovním nářadím.
Na dlouhé vzdálenosti má zásadní význam přenos patogenu infikovaným rostlinným materiálem včetně dřeva a kůry. Zdrojem infekce může být také půda ulpívající na dopravních prostředcích, pracovní mechanizaci a nářadí, obuvi apod. Na dlouhé vzdálenosti se může patogen také šířit ve formě sporangií vzdušnými proudy.
Hospodářský význam
P. ramorum může působit ekonomické i ekologické škody na celé řadě okrasných stromů a keřů, stejně tak i na lesních dřevinách. Podnětem k zavedení fytosanitární regulace v EU bylo odumírání dubů a dalších dřevin vyvolané tímto patogenem v 90. letech 20. století v Kalifornii. Způsobeny byly zejména environmentální škody, neboť došlo k změnám druhového zastoupení v lesních porostech zejména u rostlin
Notholithocarpus densiflorus a některých druhů dubů. Choroba byla pojmenována jako náhlé odumírání dubů. V 90. letech byl patogen
P. ramorum zjištěn také v Evropě a postupně zavlečen se školkařským materiálem okrasných dřevin do řady evropských zemí.
V současné době tento patogen na obou kontinentech napadá jak okrasné, tak i lesní dřeviny. Významné škody byly zaznamenány v roce 2009 na řadě míst v jihozápadní Anglii u vzrostlých i mladých rostlin modřínu japonského. Z jižního Walesu bylo v roce 2010 hlášeno napadení 2400 ha (asi 600 000) vzrostlých stromů a dále rozsáhlých mladých výsadeb modřínu opadavého. Ve Spojeném království byly zaznamenány značné škody i na často cenných napadených hostitelských rostlinách v parcích a veřejné zeleni, k nimž je nutné připočítat náklady na eradikační opatření.
Vzhledem k širokému spektru hostitelů, rychlému šíření, významným dopadům v oblastech výskytu v Evropě a několika nedávným výskytům (především na pěnišnících) z dovozu na našem území, je tento patogen považován za závažný i pro celou ČR.
Zeměpisné rozšíření
Patogen P. ramorum pochází
z laurosilvových (vavřínových) lesů východní Asie, konkrétně z oblasti
kolem hory Fansipan v severním Vietnamu, poblíž hranice s čínskou
provincií Yunnan, a dále z japonských ostrovů Šikoku
a Kjúšú. Výskyt je znám z USA a Kanady. Omezeně je patogen
rozšířen také v Indii. V Evropě byl patogen P. ramorum poprvé
nalezen v roce 1993 v Německu a Nizozemsku na pěnišnících.
Výskyty ve volně rostoucí zeleni jsou známé zejména ze Spojeného království
Velké Británie a Severního Irska a z Irska. Výskyt patogenu je znám
kromě výše uvedených zemí také v Belgii, Dánsku, Chorvatsku, Norsku,
Polsku, Řecku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku.
Fytosanitární regulace
Izoláty P. ramorum, které se nevyskytují v EU, jsou podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, v platném znění, karanténními škodlivými organismy, jejichž výskyt na území EU není znám. K zabránění možnosti zavlečení těchto izolátů do EU jsou stanoveny zvláštní požadavky pro dovoz řady potencionálních hostitelských rostlin, a také dřeva dubu, javoru Acer macrophyllum, jírovce kalifornského (Aesculus californica), Lithocarpus densiflorus a tisu západoamerického (Taxus brevifolia) z Kanady, Spojeného království, USA a Vietnamu.
Izoláty P. ramorum, které se vyskytují v EU, byly v roce 2021 novelou prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 zařazeny mezi regulované nekaranténní škodlivé organismy. Současně bylo zrušeno rozhodnutí Komise 2002/757/ES, které obsahovalo dočasná opatření EU proti zavlékání a rozšiřování P. ramorum.
Pro rozmnožovací materiál stanovených okrasných hostitelských rostlin a okrasné rostliny určené k pěstování je požadována nulová tolerance výskytu tohoto patogenu a jsou stanoveny zvláštní požadavky pro produkci těchto rostlin v EU. Jedná se o rostliny douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii), dubu ceru (Quercus cerris), dubu cesmínovitého (Q. ilex), dubu červeného (Q. rubra), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), kaliny, kamélie, kaštanovníku jedlého (Castanea sativa), modřínu Larix × eurolepis, modřínu japonského, modřínu opadavého a pěnišníku, kromě Rhododendron simsii.
Okrasné rostliny určené k pěstování a jejich rozmnožovací materiál, kromě osiva, musejí být vyprodukovány v oblastech uznaných za prosté izolátů P. ramorum, které se vyskytují v EU, nebo na stanovištích, ve kterých v posledním ukončeném vegetačním období nebyly pozorovány žádné příznaky výskytu těchto izolátů na hostitelských rostlinách. Pokud uvedené požadavky nelze splnit, jsou pro produkci uvedených rostlin stanoveny další poměrně komplikované alternativní požadavky.
Obdobné požadavky jsou stanoveny i pro reprodukční materiál lesních dřevin, kromě osiva,
douglasky tisolisté, dubu ceru, dubu cesmínovitého, dubu červeného, jasanu ztepilého, kaštanovníku jedlého, modřínu Larix × eurolepis, modřínu japonského a modřínu opadavého.
Monitoring a prognóza
Vizuální prohlídka hostitelských rostlin spojená s laboratorním vyšetřením odebraných vzorků.
Provádění ochranných opatření
Úřední ochranná opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. Ochrana proti P. ramorum spočívá především v dodržování preventivních opatření.
Preventivní opatření
Jako nejdůležitější preventivní opatření se doporučuje nákup zdravého množitelského materiálu a používání zdravých rostlin při množení, dále je žádoucí udržovat optimální zdravotní stav rostlin, zamezovat poranění rostlinných pletiv a nezvyšovat nadměrně vlhkost v porostu nepřiměřenou zálivkou a rosením. Nezbytná je také desinfekce nářadí používaného při řezu.
Chemická ochrana rostlin
Patogen P. ramorum je citlivý na síran měďnatý a hydroxid měďnatý. V různých formulacích je středně citlivý na mankozeb a velmi citlivý na metalaxyl.
Rostlinolékařský portál se načítá...