Rostlinolékařský portál

čechrava zahradní 
Astilbe × arendsii 
Oddenek 3–10 cm dlouhý a 5–7 mm silný, většinou tmavě hnědý, s chudými adventivními kořeny. Lodyhy přímé, 30–90 cm vysoké, v dolní polovině listnaté, mimo květenství nevětvené. Přízemní a dolní lodyžní listy 2–3x zpeřené (někdy jen 2–3x trojčetné), dlouze řapíkaté, v obrysu široce trojúhelníkovité, lístečky vejčitě kopinaté až eliptické, špičaté až zašpičatělé, na okraji 1–2 x pilovité, nejhořejší listy často jen 3četné, krátce řapíkaté. Květenství hustá mnohokvětá lata s listeny i listénci. Květy kratičce stopkaté, drobné, nejvýše 5 mm v průměru. Kališní lístky naspodu nebo až do 1/3 srostlé, cípy tupě špičaté, korunní lístky ± čárkovité, červenofialové, červené, růžové až bílé, tyčinek 10, nitky ± stejně zbarvené jako koruna, plodolisty jen naspodu srostlé. Plod tobolka dvoupouzdrá. 
Kvete (V–)VI–VII(–VIII).  
čechrava japonská 
Astilbe japonica 
čechrava Thunbergova 
Astilbe thunbergii

Čechrava zahradní je často pěstovaná v zahradách a parcích jako stínomilná trvalka. Pěstuje se jako solitéra i ve skupinových výsadbách. Používá se i k řezu nebo sušená ve vazbách. Zahrnuje skupinu kultivarů lišících se především mohutností vzrůstu a zbarvením květů, vzniklých hybridizací druhů A.astilboides a A.chinensis. ssp. davidii, částečně též A.japonica a A.thurnbergii, případně dalších druhů. Rodičovské druhy pocházejí z V Asie, běžně se však nepěstují. První kříženci byli vyšlechtěni koncem 19. stol v Holandsku firmou Arends.