Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými rostlinami jsou lilek rajče (Solanum lycopersicum), lilek rajčenka (Solanum betaceum) a lilek vejcoplodý (Solanum melongena). Dále byl virus detekován v těchto druzích plevelných rostlin: durman obecný (Datura stramonium), lilík mochyňovitý (Nicandra physalodes) a lilek černý (Solanum nigrum). Experimentálně byl prokázán přenos viru na mnoho druhů indikátorových rostlin, konkrétně durman metelový (Datura metel), různé druhy tabáku (Nicotiana benthamiana, N. clevelandii, N. glutinosa, N. occidentalis, N. sylvestris), včetně tabáku selského (N. rustica) a tabáku virginského (N. tabacum), petúnii (Petunia sp.) a mochyni Physalis floridana.

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum ToMMoV v ČR byl proveden v roce 2024.

lilek rajče: Na přirozeně infikovaných rostlinách rajčete v Jemenu a v Etiopii byly pozorovány tyto symptomy: mírná skvrnitost na listech, mírná zakrnělost rostlin. Silnější mozaiky, deformace listů a zakrnělost byly pozorovány na rostlinách, kde se současně s TMMoV vyskytoval také Y virus bramboru (potato virus Y, PVY). lilek vejcoplodý: Na lilku se vyskytuje kmen viru mírné strakatosti rajčete eggplant mild leaf mottle virus, a způsobuje mírnou strakatost listů a různé stupně deformace plodů, někdy doprovázené vznikem puchýřků na povrchu plodů.

Možnost záměny příznaků je těžké posoudit, protože fotografie symptomů viru nejsou k dispozici. Podle popisu příznaků je pravděpodobně možné zaměnit infekci s jinými viry, způsobující na uvedených hostitelských rostlinách výše uvedené příznaky.

Tomato mild mottle virus se replikuje v hostitelské buňce a je přenášen vektorem.

Virus je přenášen vektorem molicí bavlníkovou (Bemisia tabaci) necirkulativním, semiperzistentním způsobem. Bylo prokázáno, že virus je schopen přetrvávat ve vektoru nejméně 5 dní, avšak po 9 dnech již není infekční, z čehož vyplývá, že šíření viru vektorem na velké vzdálenosti v případě, že není šířen spolu s infikovanými hostitelskými rostlinami, není příliš pravděpodobné. Ačkoliv první popsané izoláty TMMoV byly původně považovány za přenosné mšicemi, žádným z následných pokusů se nepodařilo přenos mšicemi prokázat a také následná studie sekvence viru prokázala vysokou odlišnost TMMoV od ostatních mšicemi přenášených virů z čeledi Potyviridae. K přenosu prvně popsaných izolátů mšicemi došlo pravděpodobně náhodou, neboť v infikovaných rostlinách byl virus přítomen ve směsné infekci s mšicemi přenášeným Y virem bramboru. Z toho vyplývá, že v případě směsné infekce TMMoV s jinými, mšicemi přenosnými viry, přenos TMMoV na hostitelské rostliny mšicemi nelze zcela vyloučit. Mechanický přenos viru je vysoce nepravděpodobný. Není známo, zda je TMMoV přenosný osivem.

Při prvním výskytu viru v Jemenu nebyly kromě kultivaru rajčete Roma zaznamenány na rostlinách žádné závažné příznaky, mající dopad na kvalitu produkce. Při průzkumu v Etiopii v roce 1994 bylo zjištěno, že TMMoV je převládajícím a nejrozšířenějším virem na rajčatech v Etiopii. V případě směsné infekce s PVY byly na rostlinách pozorovány silnější příznaky. Dopad infekce TMMoV na pěstování lilku rajčenky nelze vyhodnotit, neboť byl detekován v rostlinách pouze ve směsné infekci s PVY. Závažný dopad na pěstování lilku vejcoplodého by mohl mít kmen ToMMoV popsaný jako eggplant mild leaf mottle virus (EMLMV), způsobující deformace a ztvrdnutí dužniny a tím neprodejnost plodů lilku vejcoplodého. V Iráku v roce 2020 byly při průzkumu dopadu výskytu tohoto viru na produkci lilku vejcoplodého popsány škody v rozmezí 1–80 %.

Afrika: Keňa, Etiopie. Asie: Jemen, Indie, Irák, Izrael.

Podle prováděcího nařízení komise (EU) 2019/2072 se ToMMoV řadí mezi karanténní organismy, jejichž výskyt není na území EU znám. Při dovozu rostlin určených k pěstování, vyjma rostlin ve vegetačním klidu, rostlin v tkáňové kultuře, osiva, cibulí, hlíz, oddenkových hlíz a oddenků ze třetích zemí, v nichž se vyskytuje TMMoV (anebo další vybrané viry, přenosné molicí bavlníkovou), a v nichž není znám výskyt neevropských populací molice bavlníkové, ani jiných přenašečů karanténních škodlivých organismů pro EU, je nutné úředně potvrdit, že na rostlinách nebyly během celého vegetačního období pozorovány příznaky výskytu karanténních škodlivých organismů pro EU.
Pokud výše uvedené rostliny pocházejí ze zemí, v nichž je znám výskyt neevropských populací molice bavlníkové nebo jiných přenašečů karanténních škodlivých organismů pro EU, je vyžadováno úřední potvrzení, že na rostlinách nebyly během celého vegetačního období pozorovány příznaky výskytu karanténních škodlivých organismů pro EU a že rostliny pocházejí buď z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté molice bavlníkové a jiných přenašečů karanténních škodlivých organismů pro EU, nebo že stanoviště produkce bylo při úředních prohlídkách provedených ve vhodných termínech pro zjištění TMMoV (anebo dalších vybraných virů, přenosných molicí bavlníkovou) shledáno prostým molice bavlníkové a jiných přenašečů těchto virů, nebo že rostliny byly podrobeny účinnému ošetření, které zajišťuje eradikaci molice bavlníkové a jiných přenašečů karanténních škodlivých organismů pro EU, a před vývozem byly shledány prostými molice bavlníkové a těchto jiných přenašečů.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Základním preventivním opatřením je použití zdravého rostlinného materiálu.

Chemická ochrana je možná pouze proti molici bavlníkové nebo jiným přenašečům.

M. Hejlová, ÚKZÚZ

EPPO Global database