Rostlinolékařský portál

Převážně ovocné dřeviny nejvíce rod trnka (Prunus spp.) a třešeň (Cerasus spp.).

Plodnice ohňovce ovocného jsou velmi podobné, tedy dají se snadno zaměnit s některými druhy ohňovců, jako je například ohňovec statný (Phellinus robustus), ohňovec tečkovaný (Phellinus punctatus), či ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii). Základním rozdílem je velikost a tvar plodnic, přičemž ohňovec ovocný má výrazně menší plodnice tvořící spíše jednotlivé bochánky, nežli plodnice rozlité. Determinace je také možná buďto dle druhu hostitelské dřeviny, nebo pomocí laboratorního ověření.

Plodnice této houby jsou víceleté. Jejich tvar je zavalitý, bochánkovitý, přičemž zůstávají celou dobu své existence po celém svém povrchu pokryté rezavěhnědým až hnědým výtrusorodým rouškem. Ani ve stáří nevytvářejí kopytovité plodnice, spíše se jednotlivé bochánky srůstají a vytvářejí plodnice rozlité (resupinátní). Dužnina je velmi tvrdá. Plodnice nejčastěji vyrůstají na spodní straně větví. 
Ohňovec ovocný patří do skupiny hub bílého tlení. Infekce této houby se velmi rychle se šíří od místa vniknutí infekce především bělovými pletivy. Díky tomu dochází k velmi rychlému ústupu vitality u napadených šástí a napadené větve postupně odumírají.

Tato houba patří mezi ranové parazity šířící se na nové hostitele za pomoci větru. Infekce tedy proniká skrze mechanická poškození. Následně způsobuje postupnou degradaci dřeva, která je nejintenzivnější v bělové části. V průběhu infekce hojně fruktifikuje, čímž se dále šíří na nové hostitele. Tento druh dřevní houby většinou odumírá krátce po odumření či mechanické destrukci hostitelské dřeviny, neboť se jedná o obligátně nekrotrofního parazita.

Jedná se o velmi častou parazitickou houbu způsobující občasné škody v přestárlých či výrazně mechanicky poškozovaných ovocných sadech či alejích ovocných dřevin. Velmi hojná je také v parcích. V pokročilých fázích infekce způsobuje selhávání jednotlivých napadených větví až dřevin zlomem.

J. Rozsypálek, MENDELU