Rostlinolékařský portál

Hrušeň (Pyrus sp.) – h. obecná, h. polnička.

Dospělci jsou 3,5–4,5 mm dlouzí, rezavohnědě zbarvení, matní. Nosec je dlouhý, slabě ohnutý, první článek tykadel je tak dlouhý, jako další čtyři články dohromady. Předohruď má uprostřed tenkou, podélnou linku, tvořenou světlými chloupky. 
Vajíčko je 0,7-0,8 mm dlouhé a 0,6m mm široké, velmi široce oválné, bílé barvy. 
Larvy jsou apodní eucephální (beznohé s tmavou hlavou) Jsou krátké a zavalité, podobné larvám ostatních nosatců, bílé s hnědou hlavou, na níž jsou nápadné skupiny drobných ostnů. 
Kukla je volná.

Larva se velmi liší od larvy květopasa jabloňového, která je dlouhá a štíhlá.

Brouci vyžírají do pupenů hluboké kanálky a způsobují zastavení jejich vývoje. Toto poškození je však z hlediska hospodářského méně významné. Hlavní škody způsobují larvy, které vyžírají květy zevnitř, živí se prašníky a pestíky, poté okusují vnitřní stěny korunních plátků, které se přestávají vyvíjet, zasychají a získávají rezavě hnědé zbarvení – tzv. zapečené květy.

Květopas hrušňový má odlišnou bionomii od příbuzného druhu - k. jabloňového, ale má rovněž 1 generaci ročně.
Samičky kladou vajíčka na podzim, od poloviny září, kladení vrcholí během října a končí s příchodem prvních mrazů. Kladou je přednostně do květních a jen vzácně do listových pupenů. Na podzim lze pozorovat na pupenech hrušní stopy žíru v podobě drobných a hlubokých vpichů. Do jednoho z kanálků, jehož ústí je zpravidla zakryto šupinou pupenu, vpravuje samička vajíčko a otvor potom uzavře slepenými rostlinnými částečkami. Samička klade v průměru asi 20 vajíček, z nichž většina přezimuje. Jen z některých se líhnou ještě na podzim larvy, z ostatních se líhnou larvy až na jaře, v březnu a v teplejších oblastech již v únoru. Larvy k. hrušňového se vyvíjejí v květních pupenech, ve kterých je ukryt základ celého květenství, na rozdíl od k. jabloňového, jehož larvy se vyvíjejí později, až v jednotlivých květech. 
Larvy vyžírají celý obsah pupenů, pupeny následně zasychají a jen vzácně vykvetou z celého květenství jeden až dva slabé květy. Vývoj larev probíhá velmi rychle, larvy procházejí 3 instary, dvakrát se svlékají a uvnitř pupenu se mění v kuklu ve zvláštním kokonu z trusu. Dospělí brouci si po vylíhnutí vykusují ve stěně pupenu oválný otvor, kterým vylézají. Potom po dobu 3 až 4 týdnů provádějí žír na listech a výhoncích hrušní, ale nezpůsobují větší škody. Po krátkém období žíru opouštějí hrušně a uchylují se do úkrytů, kde zůstávají v letní diapauze až do podzimu. Asi týden po probuzení se brouci páří a samičky začínají klást vajíčka od poloviny září do prvních mrazů.

Květopas hrušňový není příliš rozšířený škůdce, v teplejších oblastech však může při přemnožení zničit až 50 % pupenů Je však škodlivější než k. jabloňový, protože jedna larva zničí 8–10 květů na rozdíl od k. jabloňového, jehož larva zničí pouze 1 květ. Škodlivost rovněž spočívá v postupném oslabení stromů a snížení odolnosti k mrazům i škodlivým organismům, ze zničených listových pupenů nevyraší letorosty. Opakovaně napadené stromy mají holé větve a málo plodí.

• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (ozelenění meziřadí, biokoridory, aplikace selektivních pesticidů).

• Neprovádí se, metoda sklepávání se využívá pouze pro monitoring.

• Ošetření v době před kladením vajíček (ve druhé polovině září).

J. Juroch, ÚKZÚZ