Rostlinolékařský portál

Vytrvalé byliny s podzemní víceletou cibulí a svazčitými kořeny. Listy přízemní, v počtu 2–5(6), čárkovité až páskovité. Stvol přímý, tenky a plný, nebo tlustší a dutý, Květy jedlotlivé, po 2, nebo v až 5(–7)květém okolíku. Plod kulovitá, elipsoidní nebo obvejcovitá, pouzdrosečná, dužnatá tobolka. 
Zástupci bledule jarní (Leucojum vernum) a bledule letní (Leucojum aestivum).

Bledule jarní je původním druhem vlhkých a humózních lužních a suťových lesů, přecházející do křovin v lesních lemech, na lesní světliny a lesní louky, častý je ale i v nelesních společenstvech podél vodních toků, u rybníků, na zamokřených loukách a prameništích. Zplaňuje v zahradách i v intravilánech obcí. Na hlubších, vlhkých až mokrých či dočasně zbahnělých, živinami bohatých půdách s širokým rozpětím půdní reakce i obsahu humusu.
Bledule letní se vyskytuje v lužních lesích, zamokřených až bažinatých aluviálních loukách a příkopech, pobřežních křovinách, březích řek a slepých říčních ramen. Na půdách hlubších, mokrých, v létě vysýchavých, ale s vysokou hladinou spodní vody, hlinitých až jílovitých nebo oglejovaných, humózních a bohatých živinami.  Bledule jarní je zařazena mezi ohrožené druhy (C3) a stejná ochrana je ji poskytnuta i zákonem (§3).