Rostlinolékařský portál

Patogen s mimořádně širokým hostitelským spektrem. Byl zaznamenán na více než 200 rostlinných rodech, zejména v Evropě, ale i na dalších kontinentech. Mezi nejčastěji napadané plodiny patří: sója (Glycine max), fazole (Phaseolus vulgaris), řepa, lupina, hrách, okrasné a zeleninové druhy (např. mrkev, celer, kopr, petržel, kmín).

Patogen vytváří: pyknidy – tmavé, kulovité, tenkostěnné, často zanořené v pletivu, konidie – hyalinní, elipsoidní, 1–2 buněčné a chlamydospory – tmavě olivové, kulovité až elipsoidní struktury sloužící k přežívání. 
Tyto morfologické znaky jsou rozhodujícími diagnostickými kritérii.

Na listech hnědé až tmavé skvrny, často kruhovité s koncentrickými zónami, o průměru až 20 mm. Pyknidia rozptýlená v lézích, viditelná jako tmavé tečky. Perforace pletiva v důsledku odumírání napadených částí. Na stonku se objevují černé pyknidie, nekrotické skvrny, tmavnutí pletiv a v pokročilých stadiích i odumírání horních částí rostlin. Na semenech se choroba projevuje především zhoršenou kvalitou osiva, svraštěním, prasklinami, šedým povlakem a sníženou klíčivostí. Při silném napadení může docházet k sekundárním infekcím, redukci asimilace a celkové ztrátě vitality rostlin.

Povrchové skvrny bez výrazných hranic, často v kombinaci s pyknidiemi, mohou na stonku vizuálně připomínat napadení jinými patogeny (např. antraknózou), ale řady pyknidií jsou typické právě pro rod Phoma spp.

Patogen přežívá v v půdě a na rostlinných zbytcích v podobě pyknidií a chlamydospor v napadených pletivech. Ty slouží jako primární inokulum v následujícím roce. Primární infekce probíhá přes poranění, průduchy nebo přímo přes epidermis, nejčastěji za vysoké vzdušné vlhkosti. Sekundární šíření probíhá následně během vegetace, kdy se v pyknidiích tvoří konidie, které jsou hlavním zdrojem sekundárních infekcí, obvykle šířených deštěm a větrem.

Patogen se šíří konidiemi rozstřikovanými dešťovými kapkami, větrem přenášenými sporami, osivem pocházejícím z napadených rostlin, půdou a rostlinnými zbytky, kde přežívá v latentní formě.

Fomové skvrnitosti sóje mohou způsobit sníženou fotosyntetickou aktivitu, redukci velikosti a kvality plodů, částečnou defoliaci a zvýšené riziko dalších infekcí. Výnosové ztráty mohou dosahovat až 15–20 %, pokud jsou podmínky příznivé pro rozvoj choroby.

• Správný osevní postup zahrnující střídání plodin alespoň 3–4 roky. 
• Ničení rostlinných zbytků, které jsou zdrojem inokula. 
• Optimální hustota výsevu. 
• Odplevelené porosty – aby docházelo k proudění vzduchu a snížila se vzdušná vlhkost.
• Výběr odolných odrůd. 

• Využití antagonistických mikroorganismů. 
• Zlepšení půdní mikrobiální diverzity.

Aplikace fungicidů v kritických růstových fázích, zejména před a během období zvýšeného rizika infekce (vysoká vlhkost). 

Z. Šlégrová, ÚKZÚZ

DEB, Debasish, Ahamed KHAN a Nrisingha DEY. Phoma diseases: Epidemiology and Control [online]. 2020. [cit. 2026‑01‑16]. Dostupné z: researchgate.net 
MANZOOR, S. Subaya, F. A. BHAT, Z. A. BABA, T. R. RATHER, R. T. NISA, S. PARVEEN, I. JAVAID a S. MUSHTAQ. Phoma Blight of Soybean in Kashmir: Etiology, Relative Yield Losses and Critical Stage of Management Intervention. Legume Research [online]. 2023, 46(12), 1674–1679. [cit. 2026‑01‑16]. Dostupné z: arccjournals.com 
BENNETT, Ashely, Michelle M. PONDER a Julia GARCIA-DIAZ. Phoma Infections: Classification, Potential Food Sources, and Their Clinical Impact. Microorganisms [online]. 2018, 6(3), 58. [cit. 2026‑01‑16]. Dostupné z: mdpi.com 
ATIK, Omar. Phoma Diseases: Identification, Epidemiology, and Strategies for Management. In: Phoma: Diversity, Taxonomy, Bioactivities, and Nanotechnology [online]. Springer, 2021. [cit. 2026‑01‑16]. Dostupné z: link.springer.com 
KÖVICS, György János, Erzsébet SÁNDOR a Mahendra K. Phoma-like fungi on soybeans. Critical Reviews in Microbiology [online]. 2013. [cit. 2026‑01‑16]. Dostupné z: academia.edu 
6. MARCINKOWSKA, J., I. ROZE-KAŁUŻNY a W. KAŁUŻNY. Pathogenicity of Some Phoma exigua var. exigua Isolates. Phytopathologia Polonica [online]. 2005, 38, 35–44. [cit. 2026‑01‑16] Dostupné z: poznan.pl