Hostitelské spektrum
Obaleč H. magnanima je široce polyfágní. Hlavní hostitelskou rostlinou je čajovník čínský (Camellia sinensis), k dalším hostitelům patří např. rostliny rodů hrušeň (Pyrus spp.), hruškovec (Persea spp.), jabloň (Malus spp.), lilek (Solanum spp.), olivovník (Olea spp.), pěnišník (Rhododendron spp.), réva (Vitis spp.), růže (Rosa spp.), tomel (Diospyros spp.) a dále jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Kromě toho může napadat a vážně poškodit i jehličnany, např. nohoplod velkolistý (Podocarpus macrophyllus), rostliny rodu borovice (Pinus spp.) nebo tis (Taxus spp.).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu obaleče H. magnanima v ČR dosud nebyl proveden.
Popis
Rozpětí křídel u samečků je v rozmezí 19–28 mm, u samiček 26–37 mm. Zbarvení je dosti variabilní. Samci mají obvykle tmavě oranžovohnědá přední křídla s hnědými skvrnami, z nichž dvě jsou u předního okraje křídla a druhé dvě u zadního okraje. Zadní křídla jsou okrově šedavá, částečně nažloutlá. Znaky u samiček jsou redukované. Sedící motýl má zvonkovitou siluetu.
Vajíčka jsou oválná, světle zelenožlutá v době po nakladení, během několika dnů se zbarví do světle žluta. Jsou kladena v kupičkách o velikosti 10 x 5 mm na horní stranu listů.
Housenka je žlutavě zelená až tmavě zelená, s tmavohnědou hlavovou s černými skvrnkami. Dorůstá do délky až 26 mm a šířky 5 mm, průměrná délka je 23 mm.
Kukla je tmavě hnědá, se světlejší zadečkovou částí.
Možnost záměny
Dospělce i housenky lze zaměnit za dospělce a housenky jiných druhů obalečů.
Příznaky poškození/napadení
Housenky spřádají sousední listy a živí se mezofylem srolovaných listů. Mohou také poškozovat plody.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky žíru housenek lze zaměnit za příznaky způsobené jinými druhy motýlů, popřípadě dalších žravých škůdců.
Životní cyklus
Obaleč H. magnanima má obvykle čtyři generace, v teplejších oblastech i pět generací. Přezimuje housenka ve čtvrtém nebo pátém instaru, která se může živit i v teplých zimních dnech. Dospělci jedinci létají a páří se pouze večer, kdy také samičky kladou vajíčka. Páření začíná 2 dny po vylíhnutí a ke kladení vajíček dochází následující den. Jedna samička naklade 400–700 vajíček ve 3–5 kupičkách, v každé kupičce je průměrně 144 vajíček. Housenky se líhnou po 7–8 dnech v létě a po 12–13 dnech na jaře nebo na podzim. Mladé housenky jsou velmi aktivní a pohybovat a šířit se začínají brzy po vylíhnutí. Stadium housenky trvá v průměru 30 dní a stadium kukly asi 7 dní.
Způsoby šíření
Motýli jsou dobří letci, proto se mohou na menší vzdálenosti šířit přelety. Na delší vzdálenosti se mohou šířit různá vývojová stadia se zásilkami hostitelských rostlin v mezinárodním obchodu. Vzhledem k počtu a rozmanitosti hostitelských rostlin je riziko tohoto způsobu šíření relativně vysoké. Rizikovými komoditami jsou zejména rostliny bonsají pocházející z oblastí výskytu obaleče.
Hospodářský význam
V areálu svého rozšíření je obaleč H. magnanima hospodářsky významný škůdce čajovníku. Housenky poškozují rostliny spřádáním listů a žírem na listech a mladých výhonech čajovníku. To má za následek odumírání listů, defoliaci a ztrátu úrody. Housenky mohou napadat i plody hostitelských rostlin, např. hruškovce, révy nebo tomelu. Podle údajů z Japonska působí obaleč vážné škody na mladých stromcích nohoplodu velkolistého, na jinanu dvoulaločném, na gardénii jasmínovité (Gardenia jasminoides) i na olivovníku. Existuje reálné riziko, že se obaleč může usídlit ve venkovním prostředí alespoň v teplejších částech EU.
Zeměpisné rozšíření
Čína, Japonsko, Korejská republika, Korejská lidově demokratická republika, Tchaj-wan, Vietnam.
Fytosanitární regulace
Obaleč H. magnanima byl v roce 2024 zařazen mezi škodlivé organismy, na které se podle článku 30 odstavce 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1941 v EU s platností do 31. května 2027 vztahuje zákaz dovozu, přemísťování, držení, množení nebo uvolňování. Do uvedeného data by měla Komise posoudit, zda dotčený škodlivý organismus splňuje pro území EU kritéria pro karanténní škodlivé organismy.
Monitoring a prognóza
Průzkum se má provádět na hostitelských rostlinách v sadech, soukromých zahradách nebo v přírodních lokalitách v rizikových oblastech, které se nacházejí v blízkosti rizikových míst, kterými jsou např. místa obchodu s dovezenými rostlinami nebo školky. Doporučenými metodami sledování jsou vizuální kontroly příznaků napadení a sledování výskytu samců obaleče pomocí feromonových lapačů.
Provádění ochranných opatření
V oblastech rozšíření obaleče H. magnanima se při ochraně proti tomuto škůdci využívá insekticidní ošetření, ale proti některým skupinám insekticidů má již H. magnanima vyvinutou rezistenci. Proto se více využívají opatření integrované ochrany (IPM).
Vzhledem k tomu, že obaleč H. magnanima je karanténním škodlivým organismem pro EU, by ÚKZÚZ při zjištění jeho výskytu na území ČR nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Rostlinolékařský portál se načítá...