Rostlinolékařský portál

Hlístkové řazení do skupiny X. americanum sensu lato mají velmi široké spektrum hostitelů rostoucích na zemědělské půdě, včetně řady zástupců ovocných, okrasných a lesních druhů.

Kromě dvou výše zmíněných druhů nebyly zatím ostatní druhy komplexu X. americanum sensu lato v ČR zjištěny v rámci průzkumů ani dovozů.

Celoplošný úřední průzkum výskytu hlístků komplexu X. americanum sensu lato v ČR byl proveden v roce 2021 za příspěvku EU.

Jde o druhový komplex v současné době celkem 61 morfologicky velmi podobných druhů. Mezi typické znaky patří malá až střední délka těla (1,2 až 3,0 mm), tvar těla v typickém tvaru písmene C, ústní bodec je robustní a jeho délka jen zřídka převyšuje 150 mikrometrů, vulva je situována zhruba v polovině těla, ocas je většinou krátký, kuželovitý, s kulatým nebo špičatým zakončením, samci jsou většinou nepřítomní nebo vzácní.

Záměna je snadná, zejména s dalšími zástupci rodu; přesnou determinaci je nutné svěřit specializované nematologické laboratoři.

Hlístkové perforují a vysávají buňky kořenových pletiv. Při nižším stupni napadení rostlin nejsou příznaky na nadzemních částech patrné, při vyšším se na kořenech objevují hálky, rostliny slábnou a ztrácejí celkovou vitalitu.

Příznaky napadení je možné zaměnit s důsledkem činnosti jiných organismů způsobujících kořenové hálky (např. háďátka rodu Meloidogyne).

Hístkové, jako migratorní ektoparazité, žijí v zemi a životní cyklus tohoto komplexu druhů probíhá obdobně jako u dalších druhů hlístic – vývoj prochází od vajíčka přes 3–4 juvenilní stadia po dospělce. Vývoj je často partenogenetický. Celkový životní cyklus trvá zhruba 1 rok. Optimální teplota pro vývoj je 20–24 °C. U tohoto komplexu není specializované stadium, schopné přežít absenci hostitele, nicméně i v nepříznivých podmínkách byla v půdě zjištěna všechna vývojová stadia; populace se však nerozmnožovala. Hlístkové (kromě vajíček) nejsou schopní přežít dlouhodobě nízké zimní teploty.

Významný je pouze přenos půdou, ulpívající na kořenech napadených rostlin.

Hospodářský význam je poměrně značný. I když vlastní škody nejsou při nízkém stupni napadení významné, důležitá je schopnost hlístků z komplexu X. americanum sensu lato přenášet některé rostlinné viry – např. virus drsnolistosti třešně (Cherry rasp leaf virus), Peach rosette mosaic virus, Tobacco ringspot virus či Tomato ringspot virus.

Hlístkové z této skupiny byli na základě zeměpisného rozšíření a schopnosti přenášet viry klasifikováni do 4 skupin: I – 7 vironosných druhů vyskytujících se mimo EU (včetně Xiphinema americanum sensu stricto); II – 28 druhů nepřítomných v EU a nepřenášejících viry; III – 26 druhů přítomných v EU a nepřenášejících viry (i u nás zjištěné druhy X. pachtaicum a X. browni); IV – druh přítomný v EU a přenášející viry – je to evropská populace druhu X. rivesi, u níž však byla schopnost přenášet Tobacco ringspot virus a Tomato ringspot virus dosud potvrzena pouze v pokusných podmínkách, zatímco v polních podmínkách nebyla nikdy v EU prokázána spojitost této populace s dotčenými viry.

Z komplexu Xiphinema americanum sensu lato se druhy X. americanum sensu stricto, X. bricolense, X. californicum, X. inaequale, X. intermedium, X. rivesi (populace mimo EU) a X. tarjanense podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Důvodem regulace je zejména skutečnost, že tyto druhy jsou významnými přenašeči řady hospodářsky významných virů. 
Druhy X. americanum sensu stricto, X. bricolense a X. californicum jsou zařazeny v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území členských států EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. Druh X. rivesi je zařazen v Seznamu A2 EPPO, v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území členských států EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu háďátek ze skupiny Xiphinema americanum sensu lato, uvedených v části Fytosanitární regulace, na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. 
V oblastech s výskytem hlístků může půdní nematocidní ošetření zpomalit šíření virů do pěstované plodiny. Udržování pozemku více než dva roky bez rostlin může odstranit výskyt virů v populaci hlístků.

Chemická ochrana se z důvodů omezené účinnosti, negativního vlivu na životní prostředí a finanční náročnosti používá jen výjimečně.

V. Gaar, ÚKZÚZ